Přiznávám, že více a více obdivuji našeho pana premiéra Babiše. Když se podívám na průběh koronavirové epidemie v Čechách, tak je úžasné, jak na začátku pan premiér vystupoval jako rázný ministerský předseda, který nás tvrdými kroky uzavřel do izolace, uzavřel hranice a všechny možné obchody a podniky a s pomocí pana Prymuly přesvědčil národ o oprávněnosti svého rázného postupu. Dobrá.

Brzy po zavedení všech těchto kroků ale premiér vypozoroval, že lid s tím není úplně spokojen. Navíc se začaly objevovat odborné články, které upozorňovaly na to, že tyto kroky byly poněkud přehnané a rozbíhá se kolem toho diskuse. A ejhle, pan premiér rychle předal zodpovědnost ministru vnitra, kterému, přiznejme, tato odpovědnost od počátku nouzového stavu příslušela. Pana Prymulu jmenoval šéfem jiné organizace odpovědné za karanténu a sám se stáhl do pozadí. A teď tvrdí, že bychom měli všechno začít uvolňovat a bojuje za to, aby se ty tvrdé restrikce, které on zavedl, co nejrychleji uvolnily, neboť ví, že se nálada mezi obyvatelstvem otočila a lidem jdou tato omezení značně na nervy.