Abych nechodil hodně let zpátky, stačí si porovnat několik základních údajů ze závěrečného účtu státního rozpočtu za rok 2013 kapitoly 307 – MO s odsouhlaseným státním rozpočtem na rok 2014. Pro rok 2013 byla celková částka příjmů a výdajů rozpočtu kapitoly 307 schválena ve výši 46,09 mld.Kč. Nicméně nedočerpáno bylo 1,062 mld.Kč a v rezervním fondu zůstalo ke konci tohoto roku 2,5 mld.Kč. Podíl osobních výdajů dosáhl 57,57%, ostatní běžné výdaje činily 29,81% a investice v rámci programového financování byly ve výši 12,62%. Tady chci pouze připomenout, že doporučený poměr je 50:30:20 a také skutečnost, že ve zprávě generálního tajemníka NATO A.F.Rasmussena za rok 2013 se uvádějí obranné investice v naší zemi pouze ve výši 9%. Podle výsledku hospodaření mělo naše ministerstvo obrany celkový počet 29 817 zaměstnanců, z toho 21 894 vojáků z povolání a 7 923 občanských zaměstnanců.
Schválená armádní rozpočet na rok 2014 je v celkové výši 46,56 mld.Kč a předpokládají se osobní výdaje ve výši 58,93%, ostatní běžné výdaje dosáhnou 29,59% a investiční výdaje poklesnou na 11,48%. Předpokládá se další pokles zaměstnanců resortu o 2 444 osob, z toho pokles o 1 687 vojáků a 757 civilů.Tady si dovolím pouze dvě poznámky, týkající se reformy ozbrojených sil z roku 2002. Tou první je skutečnost, že vlivem drastického snížení zdrojového rámce existuje dnes již nezpochybnitelný investiční nedostatek ve výši 90 mld.Kč. Tou druhou je skutečná nenaplněnost početního stavu naší armády, kdy původní počty měly dosahovat 35 000 osob v resortu MO, z toho 26 200 vojáků z povolání, 8 800 občanských zaměstnanců a 1 200 studentů Univerzity obrany.
Na posledním Výboru pro obranu jsme nanesl dvě, podle mého názoru klíčové otázky. Pokud nebude odborná a politická reprezentace schopna na ně odpovědět, pak lze těžko vést debatu o budoucí obranné politice země. Tak jako bude velmi těžké prosadit novely branných zákonů, zejména klíčového zákona o vojácích z povolání. První otázkou je skutečný stav Armády České republiky a plnění si závazků v rámci NATO a EU. Druhá otázka směřuje k tomu, jakou armádu potřebujeme a jakou ji chceme. Tady opět směřujeme k plnění Bezpečnostní strategie ČR i k dokončení reformy ozbrojených sil. Úvahy o navýšení rozpočtu MO zřejmě vzaly za své po vyjádření ministra financí A.Babiše, který uvedl, že příští rok sníží kapitolu 307 o 500 mil.Kč. Chci pouze uvést, že kardinálním měřítkem srovnání není pouze poměr obranných výdajů na HDP (NATO doporučuje 2%), ale i zachování poměru investičních výdajů ve výši 20% k celkovému rozpočtu MO k rozvoji schopností armády.
V neposlední řadě je nutné reagovat na výstupy Evropské Rady z prosince minulého roku, která zavázala členské země EU k rozvoji obranných a bezpečnostních schopností v rámci své Společné bezpečnostní a obranné politiky. Mimo jiné řada z těchto priorit je v souladu s rozvíjením schopností Severoatlantické aliance. Česká republika by si měla uvědomit, že její bezpečnost je nedělitelná a že závazky vycházející z článku 3 Washingtonské smlouvy by měly odpovídat i závazkům ze závěrů proběhlé rady v rámci evropské SBOP. Nelze budovat dvě koncepce Armády ČR a nelze budovat dvě armády. Mimo jiné i proto, že se z pohledu mezinárodních hrozeb blížíme k limitům národních armád. Ne, opravdu nepléduji za evropskou armádu, ale spíše za sdílení schopností a zvýšení vzájemné spolupráce. Vždyť 22 členských států EU je zároveň členem NATO. A další země EU spolupracují s touto Aliancí.
Psali jsme:
Ing. Antonín Seďa
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Antonín Seďa - profil
