Současná podpora ČSSD českou veřejností je stále nízká a osciluje kolem 7 procent, což odpovídá výsledku v posledních volbách do poslanecké sněmovny. A to přesto, že se podařilo prosadit, a často i navzdory pravicovému ANO 2011, řadu sociálně demokratických programových priorit.  Řekl bych, že se sociální demokraté pohybují, a to již řadu let, v politickém bludném kruhu. Ten je způsoben příklonem k neo liberální ekonomice, která měla a stále má obrovský vliv na celosvětovou a tedy i evropskou politiku. Tento příklon znamenal postupné opuštění tradiční sociálně demokratické politiky, zaměřené zejména na zvýšení solidarity ve společnosti a na snížení nerovností mezi lidmi.

Nicméně po pravdě je nutno zdůraznit, že tento odklon byl z větší části vynucen stávajícím volebním systémem, který neumožňuje prosazení volebního programu vítězné politické strany a záměrně vytváří různorodé vládní koalice s více méně programově vyděračským potenciálem. V tomto směru to mají programově ukotvené politické strany obtížnější než všeobjímající populisté. A to je ten druhý důvod, proč ČSSD často pod tlakem sdělovacích prostředků a účelově ovlivněného veřejného mínění opouští své dlouhodobé cíle a ideje. Přitom jedině sociální demokracie je v současném globalizovaném světě schopna programově a systematicky prosazovat podporu zaměstnancům, zdravotně postiženým, rodinám s dětmi, seniorům a obecně lidem, pro které je kvalita a dostupnost veřejných služeb nutná pro zachování kvality jejich života a rozvoje osobnosti.