Stále platí, že potrefená husa se ozve. A protože v každoroční zprávě Ministerstva vnitra o extremismu v ČR je zmínka o SPD, pak je logické, že se její předseda ozval také. Problém ovšem je, že namísto věcné argumentace s orgány činnými v trestním řízení či zpravodajskými službami, které pro zprávu poskytují podklady, zaútočil pan předseda SPD na místopředsedu vlády, ministra vnitra a předsedu ČSSD. A aby to vzal z čisté vody načisto, neváhal zaútočit na sociální demokracii jako celek i na její všechny členy.

Pan předseda SPD totiž populisticky spoléhá na to, že občané nebudou číst kompletní politický program sociální demokracie, proto si dovolí vymýšlet a lhát. Například o podpoře islamizace Evropy, o podpoře neomarxistické teorie genderu či migraci. Z pohledu SPD je to čitelná politika, kterou delší dobu prosazují její představitelé. A tou je každodenní útok na sociální demokraty s cílem odlákat jejich nespokojené voliče do náruče populistů. Přitom členové SPD neváhají záměrně používat strašení a témata, která rozdělují společnost.

Mohu rozumět tomu, pokud SPD volí obrannou taktiku ve formě politického útoku, protože to byla ČSSD, která zabránila populistům v účasti ve vládě s ANO 2011. A tohle se přece neodpouští. Tak jako se neodpouští, že je to sociální demokracie, která dlouhodobě bojuje proti rasismu, xenofobii a nacionalismu, který ve společnosti vyvolává právě politika SPD. Přesto si dovolím šťouchanec do předsedy SPD. Pokud totiž docházejí argumenty, pak následují osobní útoky či vyhrožování. A pokud se politik hlásí k demokracii, pak by se měl takových útoků a projevů vyvarovat. Toť vše na adresu předsedy i představitelů SPD.