Po prohraných volbách od října 2017 česká levice vyklizuje pole. Není to sice pouze fenomén České republiky a zajisté se na tom podepisuje i nárůst nacionalismu, xenofobie či nově vzniklých apolitických uskupení. Ale zřejmě hlavní příčinou je nedostatek levicových témat, která by v době hojnosti oslovila spoluobčany. A existující problémy v naší společnosti jsou často řešeny po povrchu či tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Prostě schází tolik potřebná odvaha k opravdovému levicovému řešení aktuálních problémů dneška, jako jsou například exekuce, cenově nedostupné bydlení či vzrůstající nerovnost mezi lidmi.

Fenoménem české politiky se stalo politické hnutí ANO 2011, produkt nepolitické politiky a politicky zaměřený podnikatelský projekt. A protože je úspěšný, je hodný následování. Opravdu je s podivem, když zřejmého kapitalistu považují levicoví voliči za lidumila. Nicméně on svým projektem obsadil uprázdněnou pozici levice, zejména sociální demokracie. A můžeme se stokrát vztekat, ale chyby hledejme zejména u nás samotných a v demokratických deficitech praktického fungování politických stran u nás.

Přesto nikdo neroste do nebe a i voličská podpora ANO 2011 narazila na svůj vrchol. Po relativním úspěchu pravicové ODS se schyluje k zápasu o hegemona pravicové politiky. Proto ostatně předseda této pravicové strany vysílá signály o levicovosti politiky A.Babiše či mluví o polo komunistické vládě, čímž útočí nejen na ANO 2011, ale i na ČSSD. Nesmíme zapomenout, že tyto politické tanečky se odehrávají v době ekonomického růstu a zvyšování životní úrovně většiny obyvatel České republiky. A to přes všechny problémy, které máme.