Nedávno jsem četl roční zprávu Social Watch s názvem, Ekonomika roste, ale společenská stabilita je ohrožena. Zpráva popisuje míru chudoby nejen v České republice, ale na celém světě. Přesto, že naše země má nízkou příjmovou chudobu, která se dlouhodobě pohybuje kolem 10% populace, existují skupiny spoluobčanů, kteří chudobou trpí či se nacházejí velmi blízko této hranici. K těm nejvíce ohroženým skupinám kromě dlouhodobě nezaměstnaných, patří neúplné rodiny či rodiny s více dětmi a také osamělí senioři či spíše seniorky a zdravotně postižení spoluobčané. Přetrvávajícím problémem je dlouhodobé rozšíření patologických jevů, privatizace veřejných služeb, ekonomický model založený na nízké ceně práce a na podhodnoceném kurzu koruny, nízké investice do vzdělání, vědy a zdravotní péče.

 Přesto, že světová ekonomika i ekonomika v ČR roste, prohlubuje se rozdíl mezi menšinou těch nejbohatších a většinou těch nízko příjmových, která je nějakým způsobem závislá na sociální podpoře státu. Social Watch uvádí za dva hlavní viníky světové chudoby a nespravedlnosti daňové úniky a praní špinavých peněz. Přitom snížení nerovnosti bude velmi problematické, protože nerovnost se v posledních letech zdvojnásobila a řada zemí vyznává politiku neo liberalismu, založenou na globálním pojetí trhu a na deregulaci. Velký vliv na hospodářství má finanční politika a bankovní systém a málo se dbá na udržitelný rozvoj.