Již první československý prezident T.G Masaryk tvrdil, že Demokracie je diskuse a že Demokracii již máme, teď ještě sehnat ty demokraty. Problémem české politické scény i celé naší společnosti je nepochopení, co ta demokracie má být a kdože je ten pravý demokrat. Stačí se porozhlédnout do dnešního světa sociálních sítí, kde se volá po demokracii, přitom se vábí totalita a opěvují se autoritářské metody vládnutí. Často se vzývá mesiáš, který má vyřešit všechny problémy světa. Přitom se zapomíná, že zde existuje ústavní pořádek, práva a svobody občanů a svobodná soutěž politických stran a hnutí. A to vše s cílem zajistit slušný a kvalitní život v občanské společnosti za pomocí demokratického vládnutí a jeho demokratické kontroly.

Kauza korunových dluhopisů ministra financí odhaluje velmi divnou morálku strážce státní kasy. Na straně jedné, a to je dobře, usiluje o transparentnost a spravedlnost při výběru a placení daní. Na straně druhé sám strážce financí má obrovskou nechuť platit daně ze svého majetku. To, že není schopen vysvětlit široké veřejnosti nesrovnalosti při tomto amorálním a asociálním počínání, je pouze jeho vina. A nikoliv těch, kteří to po něm požadují. A opovrhovat usnesením demokratického parlamentu je stejné, jako opovrhovat občany, kteří si své zástupce do tohoto parlamentu zvolili. A nic na tom nemění fakt, že je pan ministr stále nejoblíbenějším politikem. Tím byli totiž ve své době i budoucí diktátoři a zločinci A.Hitler či J.V.Stalin. A mnozí další.