Jako zpravodaj ke státnímu závěrečnému účtu státního rozpočtu ČR za rok 2016, kapitoly 307 Ministerstva obrany musím říci, že na Výboru pro obranu proběhla velmi ostrá a zajímavá diskuse. Ale nejprve pár suchých čísel. MO hospodařilo v uplynulém roce celkem s 53,44 miliardami korun, včetně příjmů ve výši 5,37 miliard Kč. Z plánovaných výdajů utratilo 45,671 miliard korun, což představuje 0,97% HDP a 3,74% z celkových výdajů státního rozpočtu. Nedočerpáno tudíž bylo 4,048 mld.Kč a pro rok 2017 se převedlo 3,872 mld.Kč.
Mandatorní výdaje 58,93%, běžné výdaje 30,55% a na programové financování šlo 10,52%. To podle metodiky našeho MO. Připomínám, že NATO doporučuje výdaje ve výši 2% HDP a poměr výdajů 50:30:20. Počet zaměstnanců rezortu byl ke konci roku 2016 30 332 s průměrným platem 31 433Kč. Z toho počet vojáků z povolání 22 888 s platem 31 211Kč.
Při detailním zkoumání je zřejmé, že se stále nepodařilo nastavit takové systémové změny, které by umožnily transparentní a efektivní fungování akvizičního procesu. Opravdu se nelze vymlouvat na rozpracované a nedokončené nákupy či problémy s dodavateli. Pokles výdajů k HDP ukazuje neschopnost MO absorbovat schválené výdaje, a to každoročně. Zároveň ohrožuje přijetí závazku na 1,4% HDP v roce 2020 a 2% HDP do konce roku 2024.
Přitom se nedaří naplňovat rozvoj schopností naší armády podle schválené Koncepce výstavby AČR do roku 2025, zejména z pohledu nutné modernizace armádní techniky. A to přesto, že armáda ví, že jí schází letecké přepravní schopnosti a existuje reálná nabídka na koupi transportních letounů CASA či doplnění vládní letky o malé proudové letadlo.
Problém s armádními financemi je o to horší, že v hodnotící zprávě generálního tajemníka NATO J.Stoltenberga se naše země pohybuje podprůměrně, jak v poměru výdajů k HDP, tak zejména procentně k nutným investicím v budování schopností našich ozbrojených sil. Podle alianční metodiky dosahují naše investice toliko 7,23% a bylo by vhodné přenastavit naši metodiku výpočtu na tu alianční. Také se ukazuje jasná souvislost mezi celkovou výší výdajů a výší investic do modernizace armády. V současné době připravuje Česká republika národní plán plnění úkolů ozbrojených sil. Ten bude zahrnovat nejen časovou osu dosažení 2% HDP, ale i soupis investic ke zvyšování schopností OS a také podíl naší armády ke kolektivní obraně NATO, a to zapojením do misí a operací či v rámci pomoci členským zemím Aliance.
Je dobře, že ČR potvrzuje naše odhodlání i schopnost si splnit naše závazky a zároveň přispívat podle článku 3 ke společné obraně výstavbou schopností naší armády. Na straně druhé je třeba zvýšit úsilí a také zjednodušit akviziční systém tak, aby umožňoval na jedné straně transparentnost a na straně druhé efektivitu vynakládaných peněz daňových poplatníků. Proto mi schází každoroční Bílá kniha o obraně, která by zhodnotila plnění úkolů a závazků za uplynulý rok a zároveň by deklarovala cíle v tom daném roce. Máme novelizovanou Bezpečnostní strategii ČR, máme novou Obrannou strategii ČR a KVAČR, které charakterizují základní úkoly v oblasti obrany a bezpečnosti. Nicméně daleko důležitější je realizace těchto úkolů v praxi a sledování plnění cílů v těchto dokumentech uvedených.
Převzato z profilu.
Psali jsme:
Ing. Antonín Seďa
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
_profil_top.jpg)
