V médiích, na sociálních sítích i v politických komentářích často zaznívají pojmy jako extremismus či vlastenectví. Nejmenovaná politická strana se dokonce ohradila vůči zprávě BIS, kde je uváděna jako extremistická. Její předseda tvrdí, že oni extremisté nejsou, ale jsou vlastenci. Proto mi dovolte několik citací a informací, jak rozlišovat vlastence od extremisty.

Již první československý prezident T.G.Masaryk uvedl, že opravdová láska k národu (tedy vlastenectví) je věcí, která se u slušného a čestného člověka rozumí samo sebou. Proto se o ní mnoho nemluví. Čestný člověk česky myslící nepřijímá pustého nacionalismu a prázdného politicismu, řekl prezident.  A vlastenectví je něco jiného než vlastenčení. Vlastenčení je kšeft anebo pohodlná lhostejnost, jdoucí starými vyšlapanými cestami.

Jan Neruda jde dál a kritizuje, že nám je stálé žvanění o národnosti a vlastenectví už přemoženým stanoviskem. Dokonce nenávidí od srdce každého, kdo si myslí, že  nejvyšším cílem je býti národovcem. A že dosti na tom, a že takovému člověku netřeba, aby také něco pro svůj národ vykonal. Podotýkám, něco konkrétního a zejména užitečného.