Je však nutno konstatovat, že reforma Armády ČR z roku 2002 stále není dokončena a naopak po přijetí zákona o vojácích z povolání se problémy neodstranily, ale naopak prohloubily. Základním problémem naší armády jsou totiž personální problémy, které se nedaří dlouhodobě řešit.
Prvním problémem je nedostatek profesionálních vojáků a nenaplněnost vojenských útvarů. Schází 6000 profesionálních vojáků a sama armáda přiznává, že tento problém hodlá vyřešit v průběhu sedmi let. Podle mého názoru s ohledem na obrovské problémy s tím spojené, je tato ambice malá a mělo by dojít k takovým změnám, aby nábory byly daleko rychlejší. Branný zákon se nesmí stát nástrojem na „trvalé“ nahrazování těchto vojáků aktivními zálohami. A v tomto případě nejde pouze o finance, ale i o ochotu armády cokoliv měnit.
Podle amerických studií pro zajištění konkurenceschopnosti armády je nutné, aby vojenské platy byly minimálně 1,1 násobkem civilních platů u srovnatelných povolání. AČR jde však jiným směrem, a to cestou benefitů. Přitom jejich zdanění k 1.1.2011 obrovským způsobem devastovalo konkurenceschopnost armády. Obávám se, že ani zákon o vojácích z povolání, který měl přinést kariérní řád a transparentnost v odměňování tento problém nevyřeší.
Dalším problémem je hodnostní struktura armády. Prvních pět let od fungování profesionální armády se sice budoval sbor rotmistrů, ale vlivem nesouladu hodnosti s činností se doposud nedaří naplnit tento hmotnostní sbor. Nevhodná personální politika, která se projevila připravovanou degradací vyšších důstojníků není tím optimálním řešením. Již z toho důvodu, že se někde tyto hodnosti administrativně snižují, aby v jiných částech armády byly zvyšovány. Od roku 2008 také převažují odchody vojáků z armády nad vstupy, protože armáda rezignovala nad náborem nových vojáků z povolání. Obávám se, že po 1.7.2015 se tato situace zopakuje a situace v AČR se ještě zhorší. Nehledě na ztrátu motivace řady profesionálních vojáků či věkovou strukturu naší armády.
Na rozdíl od řady jiných členských armád NATO, se naší armádě nepodařilo oslovovat zájemce o tuto profesi na školách, nedaří se více spolupracovat s neziskovým sektorem zaměřeným na brannou výchovu a vojenství, podceněna byla výstavba a spolupráce s aktivními zálohami apod. Svůj podíl měla i změna rekrutačních středisek, kdy byly zrušeny ty územní vojenské správy a zůstalo pouze 14 krajských vojenských velitelství. A tady se také chystá plánovaná degradace z plukovníků na podplukovníky.
Z tohoto pohledu vnímám jako nejdůležitější cíl naplněnost armády profesionálními vojáky, což by mělo být zdůrazněno v Koncepci výstavby AČR. Je nutno rozvinout aktivitu na středních školách a zvýšit průchodnost náborového a výcvikového střediska ve Vyškově. Je potřebné hodnostní sbory rotmistrů a praporčíků dát na sobě vzájemně závislými, tak jak tomu je u důstojníků. Bude potřebné se vrátit k zákonu o vojácích z povolání a upravit jej tak, aby se zvýšila možnost výběru kariéry do nejvyšších hodností. A je nutné zajistit příjmovou stratifikaci armády a zejména opravdové fungování kariérního řádu.
Psali jsme:
Ing. Antonín Seďa
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Antonín Seďa - profil
