Sehnalová (ČSSD): Být proevropský neznamená být nekritický

22.03.2017 13:36

Rozhovor ministra zahraničí Zaorálka pro Hospodářské noviny vyvolal řadu reakcí, včetně samotného autora, který se ohradil proti dezinterpretaci některých svých výroků. Být proevropský neznamená být nekritický a neznamená ani zavírat oči před problémy, se kterými se Evropská unie potýká a které jsou různým způsobem symbolizovány v různých částech Evropy.

Sehnalová (ČSSD): Být proevropský neznamená být nekritický
Foto: sehnalova.cz
Popisek: Europoslankyně Olga Sehnalová
reklama

Zároveň to neznamená, že bychom měli nad Unií lámat hůl a přisoudit jí roli fackovacího panáka. Pět scénářů vývoje EU, které představil předseda Evropské komise Juncker bez vlastní zjevné preference, je snaha o to, aby se evropští i národní politici a jejich prostřednictvím také a především jejich voliči vyjádřili, jakou Evropu si představují, a ke své volbě se také jednoznačně přihlásili. Všechno ostatní se od tohoto rozhodnutí odvíjí. Pak bude možná nutné si znovu odpovědět na některé základní otázky. A případně z našich odpovědí vyvodit také důsledky pro naše postavení v Evropě. Jaké kompetence bude mít Komise, jaké národní parlamenty, jaké vlády a jaké Evropský parlament. A za koho kdo mluví?

Ve stávajícím systému má Komise pravomoc předložit návrh, ale jsou to členské státy a Evropský parlament, kdo vyjednávají rovnocenně o jeho konečné podobě. Frustrace často plyne z ohromně pomalého rozhodování Rady (na druhou stranu, jeho zrychlení znamená nevyhnutelně také možnost přehlasování). Je možné obhájit kompromis, který není 100% námi prosazované řešení, když jeho důsledná kritika bude nakonec vždycky svým způsobem oprávněná?

A pak ještě k otázce, za koho vlastně mluví Evropský parlament. Odpověď zní, že za své voliče v rozsahu, jak rozdali politické karty. Vliv toho, odkud poslanci pochází, se ale nedá pominout, i když původně byl zřejmě zamýšlen jako místo, kde jakoby národní zájmy neexistovaly. Na různé politické otázky prostě mohou existovat různé legitimní politické názory i uvnitř jednotlivých států. Tam se o jejich vlivu rozhoduje v národních vobách, a stejné by to podle tohoto výkladu v mělo být s otázkami a volbami celoevropskými.

Ano, chápu otazníky Luboše Zaorálka. Jen bych byla ráda, abychom v poctivé debatě nepoužívali zkratky, byť jsou všude kolem nás. Začít se dá třeba tím, abychom všichni skutečně dobře věděli, jak rozhodnutí v EU vznikají (nepochybuji o tom, že to Luboš Zaorálek sám dobře ví) a že u každého návrhu je zapotřebí souhlas nejen Evropského parlamentu, ale i ministrů členských států, a aby se všichni ke svým rozhodnutím a kompromisům hrdě hlásili a občas i té Unii připsali nějaké ty body k dobru.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Jak rychleji přispět k rozpadu EU? Začít se chovat jinak

8:37 Vích (SPD): Jak rychleji přispět k rozpadu EU? Začít se chovat jinak

Od ledna 2022 bude půl roku předsedat EU Francie v rámci tzv. rotačního předsednictví Rady EU. A hne…