„Přístupností“ se přitom rozumí stav, kdy osoby se zdravotním postižením jsou rovnoprávné s ostatními v přístupu k dopravě, informačním a komunikačním technologiím a systémům i dalším zařízením a službám.

Předpis se tak vztahuje například na bankomaty a bankovní služby, osobní počítače, telefony a televizní vybavení, telefonní a audiovizuální služby, dopravu, elektronické knihy a elektronický obchod, které by tak mohli lidé se zdravotním postižením používat ve stejné míře jako ostatní.

"Zdravotní postižení nesmí lidem bránit v plném zapojení do společnosti. Zatímco většina lidí bere například přístup k informacím a službám na internetu jako samozřejmost, zrakově postižení si mohou přečíst pouze zlomek z nich. Lepší přístupnost zboží a služeb tak zlepší kvalitu života nejen zdravotně postiženým, ale například i starším občanům," přivítala předložení Evropského aktu přístupnosti Olga Sehnalová, místopředsedkyně parlamentní meziskupiny pro práva osob s postižením.