Úvodní slova semináře z cyklu Vědecké poznatky – základ pro lepší, konkurenceschopnou společnost patřila předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Janu Hamáčkovi, který shrnul politický rámec dohody slovy: „Je předčasné hovořit o tom, co dohoda fakticky znamená a co v boji proti změnám klimatu přinese. Je možná předčasné dělat závěry o tom, zda byla konference úspěchem, či nikoliv. Účinnost dohody je totiž podmíněna její ratifikací alespoň v 55 státech, které jsou odpovědné minimálně za 55 % světových ročních emisí skleníkových plynů. Prvním státem, který úmluvu ratifikoval, se stalo Fidži a já doufám, že ostatní země se připojí co nejdříve. Předpokládám, že i zde v Poslanecké sněmovně smlouva – i přes některé její nedostatky – získá podporu.“

 „Ambice dohody z Paříže jsou vysoké, nyní budou na řadě konkrétní strategické a legislativní kroky. Proto jsem velmi rád, že Poslanecká sněmovna poskytuje prostor pro prezentaci vědeckých poznatků a věřím, že dnešní příspěvky přinesou řadu podnětů k zamyšlení a pomohou objasnit roli člověka v tomto procesu,“ uvedl ve svém projevu prof. Drahoš. Na konferenci zazněly spíše skeptické hlasy, zda je reálné cíle z Paříže vůbec naplnit.

Na setkání zazněla i slova přítomné senátorky RNDr. Jitky Seitlové, která upozornila na fakt, že dohoda z Paříže klade důraz mj. na vývoj a inovace nových technologií, které povedou k nižším emisím. „Bude záležet na tom, zda se to povede. Pokud se to nepodaří, změny budou nevratné,“ uvedla. V návaznosti na současné politické dění pak zdůraznila, že klimatické změny přispívají i k migračním tokům.