Trvala dlouhých 6 let, 1 měsíc a 24 dní, vtaženo do ní bylo 70 zemí světa, stála více jak 60 milionů lidských životů. Za sebou zanechala 13 milionů sirotků, 40 milionů dětí bez otců, 35 milionů lidí trvale invalidních. Až 70 tisíc měst a vesnic bylo smeteno z povrchu zemského. Zabíjení, popravy, zatýkání, mučení, gestapo, koncentrační tábory, lidské utrpení...

Po celé planetě, po celé naší vlasti jsou rozesety hroby jako němí svědci těchto hrůz. Co pomník, to lidský osud. Na mnoha z nich je pěticípá hvězdička jako připomínka toho, kdo přinesl největší oběti, a to i na samém konci války. Ještě 9. května v pětačtyřicátém, v den, který navždy zůstane zapsán v našich srdcích jako Den vítězství, umírali Rudoarmějci při osvobozování Prahy. Padli v posledních dnech a hodinách války, daleko od svých, daleko od domova.

Hluboce se stydím za ty politiky a pseudohistoriky, kteří si dovolí zásluhy a oběti Rudé armády zpochybňovat. Kteří bezostyšně lžou o minulosti a překrucují příčiny, průběh a výsledky 2. světové války. Tomáš Klvaňa, který přednáší na New York University v Praze, šel dokonce tak daleko, že sdělil, že Rudá armáda naši zemi neosvobodila, ale dobyla. Jiní tvrdí, že za osvobození vděčíme vlasovcům, další jednostranně vyzdvihují zásluhy americké armády a zapomínají přitom zmínit bombardování na konci války či fakt, že americké velení nechalo odzbrojit české vlastence v Plzni, když chtěli jít na pomoc bojující Praze.

Tito falzifikátoři zapomínají, že mezi námi stále žijí pamětníci té doby. Že jejich svědectví je obžalobou prodejnosti současné politické spodiny, která se svými hloupými výroky a nezodpovědnými aktivitami řadí po bok válečných štváčů, jež eskalují napětí, válečné konflikty a hazardují se světovým mírem. Zakrývají řádění fašistů na Ukrajině, z Bandery dělají národního hrdinu, jezdí podporovat Majdan a mlčí k bestiálnímu vraždění v Oděse. Namísto vlastenectví a obrany vlasti připravují další zahraniční mise žoldáků pod praporem NATO. Ne na obranu vlasti, ale za zájmy USA, za vojenské a ekonomické zájmy velkokapitálu a nadnárodních společností.

Zabíjení civilistů, žen a dětí, bombardování měst, které označil Václav Havel za humanitární, destabilizace na rozličných místech Země, to vše má sloužit k tomu, aby malé množství vyvolených na této planetě drželo v rukou pohádkové bohatství a moc, zatímco jiní umírají hlady. Aby jedni mohli žít v luxusu, zatímco druzí v chudobě. Aby se jedni mohli bavit na snobských večírcích, zatímco druzí žebrají na ulici a hledají zbytky potravin v kontejnerech na odpadky.