Školství je klíčové
"Největším problémem českého vzdělávání jsou nerovnosti. A nemyslím tím nějaký rovnostářský tlak na to, aby všechny děti dosáhly stejných výsledků. Mluvím o nerovnostech šancí a přístupu ke kvalitnímu vzdělání. Obojí v Česku obrovsky záleží na tom, v jaké rodině a regionu se narodíte. Nerovnosti ve školství narůstají do takových rozměrů, že demotivují velkou část učitelů a studentů a zhoršují celkovou kvalitu vzdělávání." To je citace z knihy Slepé skvrny, z její části, která se zabývá školstvím v ČR. Jak má v podtitulu, je o chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti, doporučuji k přečtení. Vše je navíc opřené o tvrdá data, autorem je totiž sociolog Daniel Prokop, který v ní využívá dat získaných z různých průzkumů veřejného mínění nebo dostupných statistických dat. V úterý na jednání Podvýboru dostali všichni přítomní členové ode mne tuto knihu jako vánoční dárek - někteří už jí znali.
Školství bylo hlavním tématem úterního jednání Podvýboru pro regiony v transformaci. Hostem byl ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pan Jan Mušuta. Představil mimo jiné jeden z cílů ministerstva - srovnat rozdíly ve vzdělávání tak, aby nebylo významné, jestli žáci s podobným nadáním chodí na základní školu na severozápadě Čech a nebo v Praze. S panem Mušutou přišel jeho externí spolupracovník a autor knihy Slepé skvrny, o které jsem psal v úvodu. Na společnost ve které žijeme, má velký vliv právě její vzdělanost.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV