Chotyně bojovala o záchranu budovy na vlakovém nádraží. Po opakovaných jednáních na příslušných místech (dráhy tj. Správa železnic dříve SŽDC), bylo jisté jedno... Z jejich hlediska je budova nadbytečná, opravy a provoz neekonomický a jediným řešením, na kterém dráhy již i aktivně pracují, je demolice budovy. A tak přišel nápad (který nám téměř pošeptal po jednom z jednání jeden z pracovníků SŽDC): udělat z budovy kulturní památku. Památku nebudou moci ze zákona dráhy zbourat, ale naopak jí budou muset opravit. Liberecký kraj o zařazení za kulturní památku ministerstvo kultury požádal, památkový odbor KÚ to v přenesené působnosti podpořil a ministerstvo kultury v době, když už se doslova blížily bagry, vydalo toužebně očekávané a u pana ministra urgované (aby nebylo rozhodnuto o památce v době, kdy již bude pozdě) rozhodnutí o kulturní památce. Nutno velice poděkovat i bývalé paní ministryni školství paní Petře Buzkové (nedaleko má chalupu), která se též v dané věci opakovaně přimluvila u pana ministra.