Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, pane ministře. Projednávaný tisk N 182/13 je revizí, tedy novelizací, tří směrnic, které vydala Evropská komise jako součást akčního plánu REPower EU. Jedná se o směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, směrnici o energetické účinnosti a směrnici o energetické náročnosti budov. 

Všechny tyto směrnice se v závěru loňského roku a začátkem letošního roku v Senátu projednaly. Přijala se k tomu příslušná usnesení. Po několika málo měsících tu máme souhrn revizí těchto směrnic, aniž byl u nich dosažen řádný legislativní proces. Návrh směrnice obsahuje bohužel celou sérii nedostatků a nejasností, na některé z nich upozorňuje též rámcová pozice vlády.

Za nejkřiklavější z nich považuji neprovedení posouzení dopadů směrnice, zmírnění správního řízení při povolování projektu OZE oproti jiným aktivitám a záměrům, tolerování střetu projektů OZE s jejich realizací s dosud běžnou praxí ochrany životního prostředí, rozšíření korupčního prostředí s vymezením oblastí, kde by pro OZE platila jiná, tedy mírnější pravidla pro správní řízení a ochranu životního prostředí, střet směrnice s právním řádem a ústavním pořádkem ČR, direktivní vynucení instalací fotovoltaických elektráren na střechách veřejných komerčních objektů a bytových domů atd. A více těch připomínek obsahuje moje zpravodajská zpráva. Proto všechno, co jsem řekl, jsem přesvědčen, že tato směrnice přinese více škod než užitku.

Předložený návrh doporučení VEU, přijatý usnesením č. 270 dne 19. 7. letošního roku, pro usnesení Senátu zohledňuje stanovisko podvýboru pro dopravu a energetiku, viz jeho usnesení č. 43 ze dne 12. 7. letošního roku, stvrzené pak VHZD, viz usnesení č. 208 ze dne 13. 7. letošního roku, a rámcovou pozici vlády.

Při projednávání ve výboru byl z mého návrhu doporučení vypuštěn bod ve znění: Senát zastává názor, že potřeba využívat výjimky z unijních předpisů o ochraně životního prostředí, aby mohlo být rychle dosaženo požadovaných cílů, vyvolává pochybnosti, zda tyto předpisy svou právní konstrukcí nezpůsobí i řadě jiných případů nepřiměřenou zátěž. Obecně považuje účelové výjimky z pravidel za problematické z hlediska důvěryhodnosti celého právního rámce.