Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Já naopak vystoupím a dovolím si vás požádat o podporu toho návrhu, tak jak přišel z našeho výboru.
Ten materiál nebo to sdělení komise má takové velmi hezké označení nebo pojmenování o demokratičtějším pozorování v politice EU v oblasti energetiky a klimatu. Když se ale do něj začtete, myslím si, že můžeme říct, že je to velmi toxický a nebezpečný materiál, byť se jedná pouze o diskusi, myslím si, že nám nebrání nic v tom, abychom hned na začátku diskuse se jasně vyjádřili.
Skutečně když si zalistujete těmi nápady a podobně, tak dle mého názoru za 10, 20 let můžeme začít ztrácet naši suverenitu, protože není nic důležitějšího v tomto státě, než jsou zdroje elektrické energie. Mezi řádem a anarchií jsou tři dny bez elektrického proudu. Nebudeme-li mít pod kontrolou vlastní zdroje elektrické energie, tak nemáme bezpečnost, nemáme obranu, nemáme zdravotnictví. Můžeme si vydávat deklarace a zákony, jaké chceme, ale tato technologická civilizace se rozpadne. Tady zazněly nejrůznější argumenty. Řekl bych, že jsou poněkud nepřesné. Myslím si, že například smlouva Euratom, která definuje nakládání s jaderným materiálem, nejenom tedy něco o provozu jaderných elektráren, je poněkud něco jiného než určování třeba směru výzkumu, třeba biologické léčby. Stejně tak tady zazněly informace o nějaké závislosti. Kromě toho, že jaderný materiál do Dukovan, do Temelína můžou dodávat například i Spojené státy americké, ostatně v minulých tendrech Rusko zvítězilo jenom proto, že dodalo ten materiál lacinější, o nic jiného nešlo, byl to tvrdý byznys, tak dobře, vypneme jaderné elektrárny, budeme závislí na plynu z Ruska nebo velmi drahého břidličného plynu ze Spojených států. Zbavíme se o uhelných elektrárnách, protože to jsou velcí znečišťovatelé. Nebo si všude vysázíme větrníky. Zaplavíme naše údolí vodou, abychom mohli mít vodní elektřinu. Nebo budeme mít všude solární panely. Samozřejmě, že můžeme také sázet na technologický vývoj. Budoucnost nebo i zkušenosti z minulosti ukazují, že technologie, ať už co se týká výroby elektrického proudu nebo i jejího ukládání, jdou rychle kupředu. Ale také se může stát, že za 20 let na tom nebudeme o moc lépe. Bavili jsme se tady před nedávnem o tématu jaderné fúze, o projektu ITER, já mu velmi fandím, ale realita je taková, že za našich životů bude velmi těžké tento zdroj zprovoznit, přičemž veškeré prognózy a veškeré grafy jednoznačně ukazují, že pokud se nebude něco v ČR dělat s elektřinou, nebudeme stavět nějaké nové zdroje elektřiny do 20 let, budeme trpět skutečně velmi častým... Nebo budeme řešit velmi časté blackouty. A podobně na tom budou i jiné státy světa nebo Evropy.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV