„Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.” To byla poslední slova Jana Palacha, jednadvacetiletého studenta Filozofické fakulty, který se zapálil 16. ledna 1969 na protest nejen proti sovětské okupaci Československa, ale i proti rezignaci, která ovládla celou společnost a umožnila takzvanou “normalizaci”, tichý souhlas většiny s nesvobodou, lží a nespravedlností. Během prvních měsíců toho roku pak vzplály další dvě „živé pochodně“, Jan Zajíc a Evžen Plocek. Absolutní, nedosažitelné hrdinství. Snad ho nebude už nikdy třeba, když každý z nás udělá proti zlu to, na co sám stačí. Co myslíte, že můžeme udělat? A co je vlastně tím zlem, proti kterému se dnes musíme společně postavit?