Vždycky je nějaký moment, který vás přiměje se do něčeho nového pustit. Třeba vstoupit do politiky. Něco vás naštve anebo naopak inspiruje. V tomhle jsem se nikdy dlouho nerozmýšlel. Lidé často čekají na někoho, kdo bude ochoten riskovat a postaví se do čela.

Na lékařské fakultě jsem byl předsedou akademického senátu. Podařilo se nám nastavit systém hodnocení výuky, který více méně funguje do dneška. Do velké politiky jsme tehdy zasáhli úspěšným protestem proti plánu, který by zřejmě vyvedl peníze ze zdravotnictví do soukromých rukou. Se studenty jsme díky akci Týden neklidu odvrátili i plán reformy vysokých škol, který hrozil omezením akademických svobod.