Spravedlnost údajně neexistuje. Zklamání a obavy, zda nakonec nepůjde sedět za zneužití pravomoci veřejného činitele pan státní zástupce, zda ČR nebude platit odškodnění „nespravedlivě stíhaným“…

Mé vzpomínky na carevnu

Přes závažnost případu (nebo právě pro možnost závažných dopadů) si úvodem dovolím „odlehčující“ vzpomínku. Psal se říjen roku 2010. Chtěl jsem požádat pana premiéra o zapojení BIS do sledování machinací kolem Státního fondu životního prostředí.

Bylo mi tehdy doporučeno, ať e-mailem požádám o schůzku paní Nagyovou. Nevěděl jsem tehdy, že do žádosti je potřeba uvést značku kabelky, kterou hodlám na schůzku přinést. :) Ani jsem nevěděl, že o zapojení tajných služeb nerozhoduje vláda, ale právě ONA. :)

Také jsem netušil, že se mi mé upozornění vrátí jako bumerang. Tehdejší ministr mi dal pěknou čočku, jak jsem si dovolil oslovit Úřad vlády, ministra vnitra, atp… Naivně jsem tehdy „běhal“ po lidech, u nichž by běžný občan očekával pomoc.

Dnes si se skupinou Chinaski notuji: