Jsem přesvědčen o tom, že není férové, aby obce a města měly na rozdíl od krajů doplatit na zrušení II. pilíře důchodové reformy tím, že jim stát nevrátí podíl na DPH, který obce obětovaly od roku 2012 právě ve prospěch financování II. pilíře důchodové reformy. Můžeme sice vést dlouhé diskuse o tom, že v mezidobí stát přihodil do rozpočtů obcí další miliardy, ale pokládám za férové vypořádat se s důsledky zrušení II. pilíře důchodové reformy spravedlivě a nedělat z obcí pouze opět „otloukánky“, kteří vždy na vše doplatí.

Proto jsem dnes na senátním výboru pro územní rozvoj předložil vlastní pozměňovací návrh k právě projednávané novele zákona o rozpočtovém určení daní, jehož idea je jednoduchá a myslím si, že nadmíru spravedlivá. Nejenže vrací obcím podíl na DPH ve výši, která byla platná před rokem 2012, tedy před zavedením II. důchodového pilíře, na úroveň 21,4 %, ale zároveň si klade za cíl kompenzovat obcím ty finanční prostředky, které díky změně rozpočtového určení daní v průběhu posledních čtyř let nečerpaly. Vycházím z logiky, že pokud byl podíl obcí snížen v posledních 4 letech o 0,57 procentních bodů (z původních 21,4 % na 20,83 %), je férové o těchto 0,57 procentních bodů navýšit procentuální podíl obcí na DPH v průběhu následujících 4 let, tzn. pro období 2016 až 2020, na hodnotu 21,97 %. Od roku 2020 by se pak obce podílely na výnosech z DPH opět ve výši 21,4 %.

Jsem přesvědčen, že obcím přijdou peníze vhod. Koneckonců zajišťují pro své občany mnoho služeb - školy, školky, opravy chodníků a místních komunikací, MHD, starají se o kulturní zařízení, památky, domovy důchodců, stacionáře, veřejnou zeleň, poskytují příspěvky sportovním a kulturním spolkům apod.  Velmi negativní dopad má pak také ustavičné přesouvání nejrůznějších povinností z centrálních státních orgánů na místní samosprávu, aniž by však toto bylo jakkoliv rozpočtově kompenzováno.