S počátkem listopadu vstoupí v účinnost další z byrokratických nesmyslů, proti kterému jsme v Senátu s pravicovými kolegy bojovali. Daň z nabytí nemovitosti bude povinně platit její nabyvatel a nebude tak již možná vzájemná dohoda obou stran, která alespoň dávala této zbytečné dani nějakou volnost a možnost férové domluvy.

Jsem přesvědčen, že místo toho, abychom například mladé rodiny při pořizování jejich prvního bydlení ve chvíli, kdy nemají ani korunu nazbyt, zatěžovali daní v řádech desítek či spíše stovek tisíc korun, měli bychom je spíše podpořit a dávat jim do cesty co nejméně byrokratických a finančních bariér.

Je v zájmu státu, aby tito lidé nemuseli vynakládat ani korunu navíc a aby tyto peníze, které jinak “schramstne” bezedná státní černá díra, raději investovali do kvality svého bydlení nebo do svých dětí. Stát peníze z daní z nabytí nemovitosti nepotřebuje. Vybrané miliardy jsou prostředky, které by schopný ministr financí měl umět ušetřit velmi hravě. Nemluvě o tom, že část z těchto vybraných peněz jde na samotnou “obsluhu této daně”.