Státní likvidace podnikání dopadá tentokrát na cirkusy. Kvůli ojedinělým případům týrání a nelegálního zabíjení zvířat tak možná skončí tradiční a dokonce i legendární zábava, která se vepsala do dějin naší země a vždy zde měla své místo. Unikátní prostředí cirkusů, atmosféru rodinných klanů, které svá svěřená zvířata povětšinou milují, budeme v tomto případě našim potomkům moci přiblížit snad již jen prostřednictvím díla Eduarda Basse. Jedná se o zcela absurdní krok, který je z kategorie plošných trestů a kolektivní viny za prohřešky několika jedinců a za neschopnost státu si na ně došlápnout. Je to obdobné, jako kdyby byl zakázán chov psů jen pro to, že někteří majitelé své psy týrají. Nebo jako zákaz myslivosti kvůli několika pytlákům. Je tak znovu oprávněné ptát se, co přijde na řadu příště? Ještě před deseti či dvaceti lety bychom si nedovedli představit, že na takový zákaz kdy dojde. Je to jen další důkaz toho, jak státní regulace, tlak aktivistů a pseudohumanismus ničí naše tradiční hodnoty.