Podle mne není správné, aby prezidentskou milost dostal člověk, který byl pravomocně odsouzen za dvojnásobnou vraždu. A to ani v případě, že jde o tak kontroverzní případ, jako je příběh Jiřího Kajínka, který dlouhé roky vyvolává mnoho rozporuplných reakcí.

Nemůžu se zbavit dojmu, že v tomto případě jde spíše o prapodivnou hru s veřejným míněním a zastírací manévr, který má odvést pozornost od úplně jiných a závažnějších témat.

Usvědčení vrazi podle mne nemají být propouštěni na svobodu jen na základě rozhodnutí prezidenta republiky. V takovém případě jde o výsměch celému justičnímu systému, ať si o jeho nezávislosti můžeme v tomto případě myslet cokoliv.

O to víc mne udivují chování zástupů prapodivných lidiček, kteří Kajínka vítají na svobodě a chovají se k němu jako k nějaké hvězdné celebritě. A přitom někde v pozadí zůstává fakt, že Jiří Kajínek musí z věznice odcházet podle všeho s pocitem velké osobní křivdy a možná také s myšlenkami na pomstu vůči svědkům či snahou vyřídit si účty s dalším aktérem vraždy.

Ivo Valenta
slovácký senátor