Tvrdím to dlouhodobě a nově to potvrdil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten zkonstatoval, že OSA řadu let požadovala po ubytovacích zařízeních platbu za přijímač v pokoji i v případě, že v něm nebyl nikdo ubytován! Tím porušila nejen zákon o ochraně hospodářské soutěže, ale také pravidla Evropské unie.

OSA tak utrpěla za své nekalé praktiky další ránu – naposledy v květnu se Ústavní soud zastal živnostníků. OSA jim totiž vyhrožovala pokutami za neodvedené poplatky za pouhou přítomnost televize nebo rádia v provozovně. Podle Ústavního soudu však pouhá přítomnost spotřebiče nemůže automaticky zakládat právo OSA na výběr peněz.

OSA ročně inkasuje téměř miliardu korun (desetimilionová pokuta proto pro ni není žádným velkým výdajem). Její systém přerozdělování peněz je velmi složitý a vyzná se v něm jen málokdo. Na její praktiky si stěžují i sami autoři – smlouvy jsou totiž nastavovány individuálně, a tak zatímco pár vyvolených umělců na OSA nedá dopustit a má tučné zisky, ostatní už takové štěstí nemají.