V souvislosti s již více než rok trvající uprchlickou krizí se ve veřejném prostoru hovoří zejména o bezpečnostních a ekonomických rizicích, která živelný příliv imigrantů nese, a o tom, jak tato rizika a náklady „spravedlivě rozdělit“ mezi evropské státy. Představitelé „vítacího politického proudu“ hledají nesmyslná řešení např. v podobě kvót a nejvíce se obávají nikoliv hrozeb, které s sebou nesou sami přistěhovalci, ale extremizace naší společnosti, která však oprávněně požaduje skutečné řešení nastalé situace a zastavení migrační vlny. Mezi skutečné hrozby, o kterých se ovšem v záplavě každodenních zpráv tolik nemluví, patří zcela jistě zdravotní rizika a nebezpečí šíření chorob, které byly v našem civilizačním prostoru již vymýceny nebo se vyskytují velmi vzácně.

Nelze tvrdit, že by tento aspekt uprchlické krize byl zcela přehlížen, nicméně se domnívám, že na něj v přesycenosti šokujícími zprávami o uzavírání hranic, skandálních výrocích z různých stran, výtržnostech a útocích imigrantů atd. zapomínáme víc, než je zdrávo. Proto považuji za nutné na něj upozornit.

V uplynulých dnech se v médiích objevila informace, že v lednu překročilo hranice Evropy dalších cca 60 tisíc imigrantů. Tento počet rozhodně nepotvrzuje některé prognózy z podzimu loňského roku, že množství nově příchozích přistěhovalců v zimě výrazněji poklesne, a spíše znamená, že i v novém roce budeme kvůli neschopnosti evropských lídrů čelit přílivu dalších statisíců nelegálních imigrantů. Nejpočetnější skupiny přitom pocházejí ze zemí, jako jsou Sýrie, Afghánistán, či země subsaharské Afriky – Súdán, Somálsko, Eritrea apod. Nelze jistě považovat za neopodstatněné, že při cestování do těchto zemí je povinností nebo alespoň doporučením podstoupit očkování proti chorobám jako žloutenka typu A a B, tyfus, meningitida nebo dětská obrna. Obdobně pak například vojáci působící v zahraničních misích, jakou je mise v Afghánistánu, podstupují po návratu do vlasti několikadenní karanténu a sérii vyšetření, která mají vyloučit nákazu těmito či jinými chorobami.