V poslední době stát neustále zasahuje do našich práv, a proto považuji za správné podpořit každý nástroj, kterým stát posílí základní práva občanů této země. Vazba, která by měla patřit mezi výjimečné zajišťovací opatření – a měla by být používána velmi zdrženlivě, bývá bohužel v poslední době v praxi ukládána stále častěji a soudy ji využívají i tam, kde to zdaleka není potřebné.

S vazbou by přitom mělo být šetřeno, právě z toho důvodu, že zásadním způsobem omezuje právo na svobodu jednotlivců, kteří jsou sice obviněni z trestného činu, ale dosud ještě nebyli pravomocně odsouzeni a je na ně tak pohlíženo jako na nevinné. Nechci zde zabíhat do podrobností a otevírat jiná témata, ale rád bych z tohoto místa řekl, že s vazbou by mělo být zacházeno obezřetně i z toho důvodu, že o vazebně zadržených se dozvídají rodiny obviněných a všeobecně i širší veřejnost.

V souvislosti s různými trestními procesy tak trestní kauzy dostávají podivný mediální rozměr, což zbytečně zvyšuje negativní dopad nejen na obviněné osoby, ale i na jejich blízké. Jak ale bohužel vidíme na některých mediálně známých kauzách, někdy je vzetí do vazby zarážející. Zvláště pokud jsou osoby do ní vzaté následně nejen propuštěny z vazby, ale také později zproštěni obvinění. Nechci hodnotit práci policie, státních zástupců a soudů, ale pravdou zůstává – a pan ministr mi to jistě potvrdí, že se množí případy následného odškodňování ze strany státu, a to jak za nezákonnou vazbu, tak za nezákonné trestní stíhání.