Já bych se rád podrobněji vyjádřil k projednávanému zákonu, já ho nenazývám tak jak někteří kolegové, já ho nazývám zákonem protikuřáckým, protihospodským a taky proti svobodnému rozhodování. A pokusil bych se vás přesvědčit o tom, že tento protikuřácký zákon v podobě, v jaké k nám doputoval z Poslanecké sněmovny, je stejně tak škodlivý, jako kouření samo o sobě.

Moje přesvědčení vychází z toho, že pokud chceme bojovat proti kouření, neměli bychom k tomu přistupovat cestou dalších plošných zákazů a škodlivých regulací, které v konečném důsledku se zcela minou účinkem. Tak především, plošný zákaz kouření v restauracích je podle mě nepřípustným zásahem do svobody podnikání, protože tisíce živnostníků investovaly své vlastní prostředky, vybudovaly své bary a hospůdky, utratily hříšné peníze za kvalitní vzduchotechniku. A teď mají o své investice přijít? Stát podle mého soudu nemůže stále dokola destabilizovat podnikatelské prostředí a každou chvíli měnit pravidla a nutit podnikatele k dalším investicím nebo vynuceným změnám jejich podnikání.

Stát by měl zasahovat do podnikání jen v nejnutnější míře a nikoli pořád vymýšlet nové požadavky a spoléhat, že si naši podnikatelé nechají všechno líbit, že vše finančně unesou, že se nakonec podrobí státnímu diktátu.

Vláda k prosazení plošného zákazu kouření bohužel používá podle mne neférové a zcela liché argumenty.

V situaci, kdy je na trhu víc jak 60 % nekuřáckých restaurací není podle mne plošný zákaz kouření ve veřejném zájmu. Zákazníci mají možnost volby, nekuřáci si mohou svobodně vybrat nekuřácké podniky, kuřáci mohou navštěvovat kuřácké podniky. Opravdu nevím, proč máme odepírat kuřákům možnost, aby si ve stylovém baru mohli večer zapálit doutník a dát si sklenku rumu.