Senátor Vystrčil: Ale princip demokracie u takových voleb vůbec nebude naplněn

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Nevím, jestli je úplně dobře, abychom tomuto tisku věnovali tolik času. Na druhou stranu jde o volby, volební zákony jsou zákony, které musí schválit obě komory, aby mohly platit. To znamená, jde o zákony důležité. Pokud se případně mají měnit, zaslouží si poměrně podrobnou diskusi. Proto se omlouvám, že dnes budu také trochu asi delší.

První věc, kterou ten návrh... Na úvod chci říci, že souhlasím s tím, že v případě, pokud by se tento volební systém, tato změna volebního zákona realizovala zejména v těch větších městech, asi by to žádný velký význam na výsledky voleb nemělo. S čím zásadně nesouhlasím, je, že to nebude mít vliv na výsledky nebo nemůže mít vliv na výsledky v malých obcích, a to takový, že právě princip demokracie vůbec nebude naplněn. Já potom uvedu konkrétní příklad.

Základní problém, těch problémů toho zákona je několik. Uvedu jen ty, které mně osobně vadí nejvíc.

První je, že způsob hlasování pro kandidáta rozhoduje o způsobu výpočtu. To znamená, vy pro kandidáta můžete hlasovat dvojím způsobem. Buď zaškrtnete celou stranu nahoře, a tím hlasujete, pokud už nikde jinde neuděláte křížek, pro všechny kandidáty z té strany, ale ta strana získává, pokud bude těch zastupitelů třeba sedm, tak sedm stranických hlasů. Nebo pro tu samou kandidátku můžete hlasovat v této navrhované změně zákona tím způsobem, že křížky uděláte před těmi sedmi kandidujícími z té dané strany, v tom případě je to tak, že každý z nich získává jeden jmenný hlas a je vyhodnocován v jiné skupině. Jinými slovy způsobem hlasování určujete, jakým způsobem bude zacházeno s tím hlasem, což je, řekl bych, téměř nevysvětlitelné. Jenom tím, jak hlasujete, jestli děláte křížek před jménem nebo křížek nahoře, zásadním způsobem ovlivňujete, jak potom s tím hlasem z hlediska výpočtu bude nakládáno. To samo o sobě je prostě něco naprosto nevídaného. Byli bychom snad asi jediní na světě, pokud by se to stalo, že jenom samotný způsob, to, kde uděláte křížek, najednou z toho udělá buď jmenný hlas nebo hlas pro stranu. Byť vy, když zaškrtnete jednu stranu, nebo zakřížkujete ty lidi v jedné straně, pořád volíte ty samé lidi, tak se to jinak počítá, podle toho, jak jste hlasovali. Rozumíme tomu problému? To je prostě absurdní situace jako taková.

Druhá věc je, že ten systém umožňuje vznik absolutní neproporcionality mezi váhami hlasů. To znamená, že ty váhy hlasů mají naprosto rozdílnou váhu, nebo mohou mít. Já to potom budu dokumentovat na velmi jednoduchém příkladu. Může se stát, že v obci, já to budu komentovat, kde je 100 voličů, je zastupitelstvo o sedmi lidech, 200 hlasů umožní, máte celkem 700 hlasů, protože 7 zastupitelů a 100 voličů je 700, tak 200 hlasů umožní, abyste měli 4 zastupitele. 200 hlasů ze 700 hlasů v tomto systému umožní, aby těch 200 hlasů způsobilo volbu 4 zastupitelů. Budu za chvilku dokumentovat. To znamená, 500 bude potom tou menšinou. Tak to může dopadnout. Toto ten systém připouští. Neříkám, že se to pokaždé stane, ale toto ten systém připouští. Já to za chvilku řeknu.

Další věc, která se tam děje, je, že vy říkáte, že nelze hlasovat pro člověka tím způsobem, jak jsme dnes byli někteří zvyklí, že jsme zaškrtli danou stranu, třeba tam bylo 7 kandidátů, pak jsme ještě 4 křížky udělali u jiných stran jinde. Tím pádem jsme věděli, že ty naše tři hlasy, které jsme nekřížkovali, jsou ty hlasy pro ty první tři na té kandidátce, kterou jsme volili tím křížkem nahoře. Tak tomu teď není. Teď je tomu tak, že ty tři hlasy jsou hlasy pro stranu, ty čtyři křížky jsou čtyři jmenné hlasy. Vznikají dvě skupiny. Tvrdím, za sebe, že já, když jsem takto hlasoval, tak jsem hlasoval pro ty tři lidi a že chci hlasovat pro ty tři lidi. Tento volební systém mi říká, jestli to chceš udělat, tak to těm voličům vysvětlete. Nemůžeš to udělat tak, jak jsi to, Vystrčile, teď říkal. Musíš to udělat tak, že pro tu stranu, pokud chceš hlasovat těmi třemi hlasy, musíš zakřížkovat ty tři nahoře, aby taky dostali jmenné hlasy, a pak ty čtyři křížky můžeš dát ještě někde jinde. Protože jinak ty tři hlasy, když nevykřížkuješ nahoře, tak to budou tři stranické hlasy a nebudou to jmenné hlasy, a budou jinde ti lidé, budou v jiné skupině ty hlasy započítány. Takhle to celé je. Já potom vysvětlím, jaké to může mít efekty.

Poslední věc je, že i v malých obcích je to tak, že se lidé dávají do skupin, ve kterých kandidují, proto, že kandidují pro nějaký program, že chtějí, aby tam se spravil chodník, že chtějí, aby se udělal nový kanál, že chtějí, aby se opravil kulturní dům. Těch sedm lidí třeba řekne: My vám opravíme kulturní dům. Vy v tom okamžiku hlasujete pro ty lidi a hlasujete pro ty lídry, kteří toto chtějí udělat, a sehnali si další spolupracovníky, aby na tom mohli společně pracovat. To znamená, hlasujete pro tu stranu, která má nějaký program. V tom okamžiku, když jste hlasovali pro tu stranu jako celek, protože ta strana si ty lidi nějak seřadila, ten hlas pro tu stranu jako celek byl vlastně hlasem pro toho prvního, který byl první na řadě při tom přepočítávání, on jako by získával všech těch sedm hlasů, protože to bylo to, co určovalo, aby ten program, který byl pro ty lidi přitažlivý, také byl prosazen, a tím pádem to sčítání těch hlasů potom umožňovalo a následné přepočítávání těch podílů, aby v té vaší volbě byla nejen preference té osoby, ale i také toho programu. Toto všechno najednou je odsunuto na vedlejší kolej a dostáváme se k tomu, že hlasování pro program a vlastně tu soutěž těch programů těch stran, které kandidují ve městě, ve městečku a tak dále, odsouváme, když ne úplně popíráme, tak ji odsouváme na druhou kolej. Říkáme: Starejte se o ty lidi, hlasujte pro ty lidi. Není ani tak moc důležité, s čím do těch voleb jdou, protože je to o tom, koho zakřížkujete. To podle mě není v souladu s tím, jak je náš systém nastaven, jak je nastaven systém zastupitelské a parlamentní demokracie, jak je prostě nastaveno to zastupování voličů v rámci toho našeho politického systému.

Teď jenom k tomu konkrétnímu příkladu. Omlouvám se, bude to trochu aritmetiky, ale není to tak zlé. Představte si obec, kterou jsem nazval Pokusný králík, ta obec která se nazývá Pokusní králík, má sedmičlenné zastupitelstvo a má 100 voličů. V té obci kandidují dvě strany. Jednu jsem nazval Pracovití, druhou jsem nazval Naivní. Každá ta strana má na kandidátce 7 lidí. Pracovití – 7 lidí, Naivní – 7 lidí. Pak tam kandidují 4 Chytří nezávislí – Chytrý nezávislý 1, Chytrý nezávislý 2, Chytrý nezávislý 3 a Chytrý nezávislý 4. Čili situace. 100 voličů, sedmičlenné zastupitelstvo, dohromady tedy pracujeme se 700 hlasy, které máme. Dvě strany s plnou kandidátkou, 7x Pracovití, 7x Naivní a 4x Nezávislí kandidáti – Chytrý 1, Chytrý 2, Chytrý 3, Chytrý 4. K dispozici máme 700 hlasů. Ty začneme rozdělovat.

A v průměru se ti voliči v té obci Pokusný Králík budou chovat takhle: řeknou si – tak budu volit jednu stranu vždycky. To znamená, vybere si buď pracovité nebo si vybere naivní. Ty zakroužkuje nahoře, nebo zakřížkuje nahoře. A pak si řekne – a ještě 4 křížky použiji jiným způsobem. Ty dva křížky dá té druhé straně, kterou nevoli. To znamená, v té druhé straně, kterou nevolil, to znamená, když volil pracovité a kroužkoval je nahoře, tak u naivních dá dva křížky nějakým dvěma lidem. A potom dva křížky dá dvěma z těch čtyřech chytrých. Rozumíme si? To znamená, dělá to 3:2:2. To znamená, ti 4 chytří dohromady, protože tam je sto voličů, budou mít 200 hlasů. Chytrý 1, chytrý 2, chytrý 3, chytrý 4 budou mít 200 hlasů. Tím pádem průměrně na jednoho vychází 50 hlasů, že by mohl dostat, kdyby je proporcionálně rozdělovali. Řekneme, že to proporcionální nebude. Jeden z těch chytrých bude velmi chytrý, dostane 80 hlasů. Na dalších 120 hlasů zbývají tři, tak jim dáme třeba, aby to vyšlo, 41, 40 a 39. To znamená, máme situaci, kdy tihle ti 4 nezávislí kandidáti dohromady získali 200 hlasů. Jeden z nich má 80, další má 41, další má 40 a další má 39. Situace jasná. A teď co se stalo na té druhé straně? Tam se stalo to, kolik budou mít pracovití stranických hlasů? Stranických hlasů budou mít 3 krát 50. Protože byli zakroužkováni nahoře padesáti ze sta voličů. Čili budou mít 150 stranických hlasů. Druhých 150 stranických hlasů bude mít ta druhá strana, ti naivní. Čili to je prostě napůl. Čili dohromady je tady 300 stranických hlasů. Potom tam budou jmenné hlasy pro ty, co kandidovali v té straně Naivní. Těch bude dohromady 100 čili to je 50 krát 2. A budou tam jmenné hlasy pro ty, co kandidovali ve straně pracovití, a těch bude taky dohromady 100, protože 50 krát 2 je sto.

Čili dohromady jmenných hlasů bude 200 pro ty chytré – chytrý 1, chytrý 2, chytrý 3, chytrý 4. 100 pro tu skupinu 7 naivních. To jsou jmenné hlasy. A 100 pro tu jednu skupinu 7 pracovitých. Dohromady 400 jmenných hlasů pro celkem – 7 a 7 je 14 a 4 je 18 lidí, kteří jsou v tom seznamu, který dělá tu skupinu těch, co mají jmenné hlasy. V té skupině, co má jmenné hlasy, je celkem teď pravděpodobně 18 lidí. Na prvním místě je chytrý 1, na druhém chytrý 2, protože ten chytrý 1 má 80 hlasů, chytrý 2 má 41 hlasů, chytrý 3 má 40 hlasů, chytrý 4 má 39 hlasů. A první z těch naivních, který má také některé křížky, protože měli 200 hlasů a dohromady jich bylo 14, tak jsou na tom tak, že mají 14, 15, 18, 30 hlasů, rozumíme si? Prostě daleko méně, než je 30 nebo 40. To znamená, oni všichni budou tím křovím pro ty chytré byl budou za nima. A dohromady to bude 400 jmenných hlasů. A 400 jmenných hlasů proti 300 stranickým hlasům znamená, že na tu skupinu nezávislých nebo celek zbývají 4 mandáty. A na tu skupinu těch, co mají ty stranické hlasy, zbývají 3 mandáty. Protože 300 hlasů 3 mandáty, 400 hlasů 4 mandáty. A 4 mandáty z těch jmenných hlasů mají ti 4 chytří! Nemá to ani jeden z těch, co byli na té kandidátce těch pracovitých nebo těch naivních. A co zbylo na ty stranické hlasy? Na ty zbyly celkem 3 mandáty. To znamená, buď naivní budou mít dva a pracovití jeden, nebo naopak pracovití dva a naivní jeden. Čili z těch dvou stran, kde bylo 14 lidí, budou v tom zastupitelstvu 3. A z těch 4 chytrých nezávislých budou v zastupitelstvu 4. To je normálně... Není až tak nereálné. To není až tak nereálné. Tedy v tomhle okamžiku jsme v situaci, kdy 500 hlasů, protože vlastně ta strana měla stranických hlasů 150 plus dalších 100 hlasů v těch vykřížkovaných, tak měla vlastně 250 v součtu, jmenné i to, tak ta strana, která získala 250 hlasů, a 250 hlasů, pokud jsem sečetl stranické jmenné, tak má buď jednoho, nebo dva zastupitele. A ten nezávislý kandidát, který měl 80 hlasů, tam je, 41 hlasů tam je, 40 hlasů tam je, 39 tam je. To znamená, je to absolutní nepoměr. Protože i ta strana, která měla těch 150 stranických hlasů, by tam měla jeden mandát. Se 150 stranickými hlasy byste měli jeden mandát v zastupitelstvu. Ale zato by tam byly jeden nezávislý s 80, nezávislý s 41, nezávislý se 40 a nezávislý se 39. To je jeden z možných důsledků tohohle úžasného systému. Prosím pěkně, prosím pěkně, abychom to nepřipustili. To není tak, že se to stane vždy. Ale obecně by to mělo být tak, že kdykoliv některý systém umožňuje takovýto, naprosto bych řekl nedemokratický výsledek, tak my ho nemůžeme pustit do toho běhu. Že se to v 99 % případů nestane, asi je to pravda. Ale to jedno procento, kdy se to může stát, že 200 hlasů ze 700 stačí, aby měli většinu v zastupitelstvu, je přece jasným signálem pro to, že to není demokratický systém. Že to není systém, který brání tomu, aby většina – chytrý 1, chytrý 2, chytrý 3, chytrý 4 – prostě mohli v zastupitelstvu mít většinu, protože kandidovali způsobem, který ten systém zvýhodňuje. Jednoznačně. Pokud to budou umět dobře prodat. Takže prosím pěkně, podávám návrh na zamítnutí. A opravdu tento tisk dál neprojednávejme, protože skutečně tohle to je reálný výpočet, který může nastat. Není až tak podivný. Přijdete k tomu – dobře, jednu stranu zvolím, dávám jí ty 3 hlasy, 2 dám té druhé straně, tam se mi ti dva lidi líbí. A 2 dám těm 4 nezávislým. A dělám to v průměru takhle. A tohle může být výsledek. Takže, prosím pěkně, dávám návrh na zamítnutí a prosí, abychom s tímto tiskem dnes tady skončili.