Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte mi též říci pár slov. V tomto nechutném byznysu, o který jde, totiž jede vědomky i nevědomky skutečně velká spousta institucí.

Je výborná věc, vážená paní ministryně, že ministerstvo zvedlo problém dětských dluhů. Opravdu si toho moc cením. Pojďme si však nalít čistého vína. Fatálně tady po dlouhé roky selhávaly soudy, které rozhodovaly formálně bez ohledu na práva dítěte. Přeci pokud se jedná u soudu o obžalobě proti nezletilému dítěti, je vhodné, aby bylo zastoupeno v řízení advokátem, kterého soud z moci úřední stanoví. Soud by měl být v těchto případech nárazníkem a měl by zjišťovat, jestli byl rodič při soudním sporu schopen dítě řádně zastupovat. Realita ovšem často bývá taková, že se soud spokojí s pasivitou rodiče coby jeho zákonného zástupce a uloží nezletilému zaplatit žalovanou částku. Problém je také v obcích, dopravních podnicích, nemocnicích, ale i knihovnách a dalších subjektech, které své pohledávky v řádu korun proměnily v tisíce a zčásti je stále vymáhají.