Portugalsku se donedávna zdánlivě vyhýbala vlna nárůstu popularity pravicových stran, která za posledních 10 let razantně proměnila politickou mapu ve zbytku Evropy. Od konce autoritářského režimu Antónia de Oliveira Salazara v roce 1974 zde o hlasy voličů tradičně bojovaly dvě strany, levicová Socialistická strana (Partido Socialista, PS) a středopravicová Demokratická aliance (Aliança Democrática, AD), koalice tvořená Sociálně demokratickou stranou (Partido Social Democrata, PSD) a Lidovou stranou (Partido Popular, CDS). 

To ovšem platilo jen do listopadu roku 2023, kdy tehdejší předseda vlády António Costa podal demisi kvůli obvinění z korupce. Lídr Socialistické strany (PS) a bývalý starosta Lisabonu Costa měl spolu s dalšími blízkými vládními spolupracovníky údajně ovlivňovat schvalování povolení k těžbě lithia nebo k výrobě zeleného vodíku. To vedlo k vyhlášení předčasných voleb, které se uskutečnily v březnu 2024. V nich ale žádná strana nezískala většinu křesel v parlamentu. Nejlepšího výsledku dosáhla Demokratická aliance (AD) s 28,8 % hlasů. Druhá Socialistická strana (PS) z pohledu čísel nedopadla o moc hůř, hlasovalo pro ni totiž rovněž 28 % voličů. Jenže to, co na první pohled vypadá jako opravdu těsný výsledek, byla pro PS ve skutečnosti naprostá katastrofa. Strana přišla o 42 křesel v parlamentu a dosáhla svého do té doby vůbec nejhoršího volebního výsledku. Volby navíc ukázaly, že do budoucna je nutné v portugalské politice začít počítat s novým silným hráčem. Na třetím místě s 18, 1 % hlasů totiž skončila pravicová Chega (CH). 

Stranu, jejíž název je do češtiny překládán jako Dost nebo Stačilo, založil před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 André Ventura. Jenže zatímco v roce 2019 ještě v místních parlamentních volbách Chega získala 7 % hlasů, předčasné volby roku 2024 ukázaly, že krajní pravice už našla své podporovatele i v dosud zdánlivě „imunním“ Portugalsku. Konzervativní a antiimigrační Chega navíc tohoto výsledku dosáhla v době, kdy země slavila výročí 50 let od Karafiátové revoluce a svržení pravicové nadvlády. 

Volby v roce 2024 ale byly teprve začátek.  Už o rok později se v Portugalsku uskutečnilo další předčasné hlasování o složení parlamentu. Předseda vládnoucí AD a premiér v jedné osobě Luís Montenegro totiž čelil obvinění ze střetu zájmů. Zatímco AD si v květnu 2025 oproti roku 2024 ještě polepšila a získala 31, 8 % hlasů, PS pohořela ještě výrazněji než rok předtím (a dosáhla dalšího historického minima). I když byl její bývalý lídr António Costa už na začátku prosince 2024 (tedy rok po vypuknutí korupčního skandálu kolem jeho osoby) zvolen předsedou Evropské rady, doma se na jeho korupční aféru ještě nezapomnělo. Hlavním vítězem voleb ale byla Chega, která získala 22,8 % hlasů a na druhém místě tak předběhla PS. Přestože s ní stejně jako o rok dříve předseda AD a znovuzvolený premiér Luís Montenegro odmítl uzavřít koaliční smlouvu, Chega výrazně posilnila svůj vliv na portugalské politické scéně. 

Portugalsko si ale od předvolební kampaně opět oddechlo jen na několik měsíců. Na začátku letošního roku se totiž v zemi uskutečnily prezidentské volby. Jedním z kandidátů se stal také zakladatel a lídr Chegy André Ventura. Bývalému sportovnímu komentátorovi, jenž se ve veřejných vyjádřeních nezdráhá být velmi hlasitý, agresivní a silně konfrontační, v kampani výrazně pomáhala místní média. Jeho specifický rétorický styl totiž přitahoval pozornost diváků a zvyšoval sledovanost, a předseda Chegy tak dostával pozvání takřka do všech vysílaných pořadů. Ventura s 23 % hlasů postoupil do druhého kola volby společně s kandidátem PS Antóniem José Segurem, který získal 31 % preferencí. Ve druhém kole ale populista Ventura utrpěl výraznou porážku, jelikož jeho protivník Seguro získal 66,8 % hlasů. Na rozdíl od Ventury, který svou politiku staví na ostré rétorice a jednoduchých prohlášeních plných slibů, se Seguro po vítězství ve volbách nechal slyšet, že chce být prezidentem pro všechny. 

I když má portugalský prezident spíše symbolickou roli, jeho volba sloužila jako referendum o  spokojenosti se současnou vládou a politickou situací. V tomto ohledu je tak důležité vzít v potaz, že kandidát vládnoucí PSD skončil v prvním kole s 11, 4 % až na pátém místě. I přesto, že Ventura ve druhém kole prohrál, nelze opomenout, že získal preferenční hlasy od skoro čtvrtiny hlasujících. Poměrně velká část portugalské společnosti tak jako řešení, jak zastavit chaos a nestabilitu posledních let, vnímá hlasovat pro pravici. 

A i když to může vypadat, že to v Portugalsku díky výsledku prezidentských voleb není s nárůstem popularity pravice tak vážné, jako například v Německu nebo ve Spojeném království (kde strany jako Alternativa pro Německo nebo Reform UK dlouhodobě vedou v průzkumech veřejného mínění), události posledních let ukázaly, že země je politicky rozdělená. Svědčí o tom i nejnovější průzkumy, podle kterých vede PS s 29 %, následovaná AD s 24 %. Chega by nyní získala 21 % hlasů.

To je z dlouhodobého hlediska problém, jenž může mít negativní dopad na ekonomiku nebo na důvěryhodnost Portugalska v očích zahraničních partnerů. V současnosti si ale portugalské hospodářství vede navzdory nestabilitě na domácí půdě dobře, a dokonce vykazuje růst kolem 1,9 %. Podobně jako jiné evropské státy sice Portugalsko trápí inflace (spojená spíše s geopolitickou než domácí nestabilitou), která ale osciluje okolo 2,5 %.  Nízká je v zemi i nezaměstnanost, která se pohybuje kolem 6 %. Tím se liší například od sousedního Španělska, kde nezaměstnanost (zejména mladých osob) představuje dlouhodobý problém. 

Portugalsko těží také z ekonomické, politické i kulturní spolupráce v rámci Společenství portugalsky mluvících zemí (CPLP). Organizace Portugalsku umožňuje nejen obchodovat s tak významným globálním hráčem, jako je Brazílie, ale také posilovat svou prestiž jako přímé „spojce“ s jinými portugalsky mluvícími zeměmi pro další zahraniční partnery, včetně EU nebo Spojených států. Velmi dobré vztahy má Portugalsko také s Českou republikou. Obě země sbližuje podobná historie i počet obyvatel, nebo stejná zahraničněpolitická orientace. Export z ČR do Portugalska i obráceně navíc každým rokem narůstá. Portugalsko si tak navzdory geopolitické nestabilitě vede velmi dobře. Jediný kdo to může pokazit, jsou u příštích (snad ne opět předčasných) voleb sami Portugalci.   

Psali jsme:

Vyhazovali peníze z oken a vymlouvali se na dvě procenta. Tihle se teď ohánějí morálkou?

Okamura o lekci z dnešního svátku: K Evropě nepotřebujeme superstát

Dokument o Rusku na hodině občanky. Ředitel vytýká, učitelka se omlouvá

„Furt mu někdo volal.“ Pavel a opoziční fronta „vyprudili“ Babiše tak, že už neuhne