Pan prezident neusiluje o spokojenou a vzkvétající českou společnost, ale o její rozdělení, o vyvolávání negativních postojů a o vyhladovění neziskového sektoru.

Sotva přitom najdeme něco špatného na činnosti chovatelů, rybářů, hasičů či Sokolu; na dětských oddílech, ochraně památek i rozvoji současné nezávislé umělecké scény, na myslivcích, centrech ekologické výchovy, na trenérech malých fotbalistů či atletů nebo na divadelních ochotnících. Na těch, kteří pomáhají seniorům, zdravotně postiženým, bezdomovcům, uprchlíkům. Ano, to vše a mnohé jiné jsou naše české neziskovky. Jejich činnost nedokáže nahradit ani stát, ani podnikatel. U každé koruny, která se tímto směrem vydá, má stát striktní kontrolní mechanismy, na rozdíl od výdajů některých rezortů, samospráv či prezidentské kanceláře.