Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo Rady České televize.

V médiích a nejenom kolem České televize, je to, co vzrušuje naši společnost. A já si myslím, že na závěr projednávání obou zpráv se také sluší České televizi, našemu objektivnímu veřejnoprávnímu médiu poděkovat, protože tak vychází zatím, zaplať pánbůh, i ta mezinárodní sledování a hodnocení. Takže já to tak činím. Přes to všechno, co tady slyšíme, protože vliv na veřejnoprávní média samozřejmě je mocenskou touhou naší společnosti.

My, když jsme po komunismu dostali ten výdobytek, občané této vlasti, že si můžeme platit svoje veřejnoprávní médium, tak jsme na to byli velmi hrdí. A v těch postkomunistických zemích, když se rozhlédneme a podíváme se do Maďarska, podíváme se na Slovensko, Polsko, tak už začínáme být jediní, kde to zatím ještě funguje.

Víte, my máme velkou možnost s komisí pro média navštěvovat různá média v zemích, kde ta demokracie funguje už delší dobu. A oni samozřejmě také vedou velké debaty o tom, jak tu veřejnoprávnost zajistit, a jsou na to leckdy ještě přísnější než my. A když oni převedou tu debatu, že by si platili státní televizi, tak si sakra spočítají a zajistí nezávislost, aby ta či ona televize měla ten prostor pro tu veřejnoprávnost, a tu dodržovala. A představte si, ta debata jde tak daleko, že Dánové, kteří jsou proti nám poloviční, si dovolí veřejnoprávní televize dvě. Jak by ta debata asi tak dopadla u nás, kdyby se tady další televize chtěla stát tím veřejnoprávním médiem?