Ještě jednou pěkné odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych odůvodnila návrh zákona, kterým se mění zákon o státní službě a o zahraniční službě, který Senát projednal pod číslem 4, a to 19. prosince loňského roku. Usnesením číslo 47 rozhodl Senát vrátit návrh zde vážené Sněmovně ve znění několika málo pozměňovacích návrhů.

Senátem navržené změny se týkají v zásadě tří základních okruhů pravidel služebního zákona, jejichž smyslem je od počátku účinnosti zákona o státní službě zajištění nestrannosti odborného a profesionálního výkonu státní služby, a to samozřejmě bez nedůvodného ovlivňování politickou mocí.

Platí, že páteří funkčního modelu veřejnoprávní služby má být stabilní a odborný aparát, který bude loajální vládě a bude sloužit občanům této země a má tak být chráněný před politicky motivovanými personálními zásahy. Stěžejní postavení funkčnosti takového systému mají na jednotlivých ministerstev zejména právě státní tajemník a nejvyšší státní úředníci. Senát proto navrhuje vypustit z novely změny, které by státního tajemníka a některé další nejvyšší státní úředníky dostávaly pod politický tlak a otevírají možnost jejich odvolání z politických důvodů. Pozměňovací návrhy tak vrací to, co bylo v původním znění, s pouhými drobnými lingvistickými úpravami. Návrh tak, jak byl připraven Senátem, vypouští to, co by obracelo zcela princip rozhodování o odvolávání státních tajemníků, kdyby dnes místo náměstka rozhodovala o jeho odvolání vláda jako čistě politický orgán. Navíc je nově rozšířené to, co je odvolacími důvody pro to, jak odvolat státního tajemníka, a to zcela neurčitými pojmy, vágními pojmy, jako např. narušení důstojnosti funkce, nebo ohrožení důvěry v nestranné odborné a spravedlivé rozhodování. A vláda jako politický orgán by byla ten, kdo by - já řeknu - téměř neomezeně širokým uvážením takovéto pojmy vykládala.