Vážený pane ombudsmane, vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje kolegyně a kolegové.

Debata, kterou teď vedeme, není jednoduchá, protože zastávat funkci ombudsmana, veřejného ochránce práv, není jednoduchá pozice, jednoduchá role. A já jsem se seznámila se závěrečnou zprávou, která před námi leží, a chtěla bych úplně na začátek říct, že si myslím, že ta zpráva je dobrá, že je v ní obrovský kus práce a že ji na vědomí vzít můžeme, protože chci poděkovat všem těm, kteří v kanceláři veřejného ochránce práv pracují, za tu obrovskou činnost, úsilí, které do nich vložili. A je zpracovaná, myslím velmi čitelně, pro všechny, kteří nemají rádi paragrafy, nemají rádi právní texty, takže si myslím, že je velmi dobrá.

To je první věc, kterou bych chtěla říct. Chtěla bych také poděkovat za to, že zejména v době covidu pomáhali vykrývat některé věci, které nebyly zákony podchyceny, které se týkaly zejména občanů se zdravotním postižením, které se týkaly těch, kteří jsou ve věznicích, a nebyli dostatečně ochráněni proti covidu. Týkaly se třeba i stránek ministerstva zdravotnictví, které neumožnilo, kde se tedy mohli dozvědět, jak se mají chovat, jaké mají možnosti ochrany, co všechno běží. A nebyly tam vůbec informace, které by byly ve znakovém jazyce, takže ti, kteří jsou neslyšící, tak nebyli schopni se s tím seznámit. To všechno jsou velmi pozitivní věci, které bych chtěla nesmírně ocenit.

Ale na druhé straně teď si řekněme, že ta situace veřejného ochránce práv, jak už jsem řekla, není jednoduchá. A já sama, možná, že i vy, jste dostali písemnosti, které upozorňovaly na některé věci, které nejsou podle mé zkušenosti, osobní zkušenosti s tím, jakou roli hraje veřejný ochránce práv a zda je plněna tak, jak by plněna měla být, zcela v souladu. Sama jsem byla zástupkyní veřejného ochránce práv v době, kdy ombudsmanem byl pan doktor Motejl. A tehdy skutečně ta kancelář, nejenom kancelář, ale veřejný ochránce práv měl napříč celou společností obrovskou podporu.