Zvolení

Před týdnem jsem byla zvolena senátorkou. Po 23 letech profesní kariéry advokátky jsem se rozhodla vstoupit do politiky. Jako zralá žena bez skandálů, matka dvou dětí a babička dvou vnoučat, která si od svých 18 let vydělala na všechno včetně studií zcela sama, advokátka, která se nebála ani obtížných a nejistých sporů, a která v občanském životě získala cenné zkušenosti jako zastupitelka, kde bránila řadu let městský majetek (a kdy čas jí dal ve všem za pravdu), tedy jako žena, která „postavila dům, zasadila mnoho stromů a vychovala dvě děti“, a po státu nežádala nic jiného než spravedlnost, dodržování zákonů a odpovědnost vůči svým občanům, aby mohla v klidu žít.

Doba podvodu a diskriminace

Jenže přišla doba covidová, svět se zbláznil, naše vláda, tehdy Babišova, se k němu přidala, a začala požadovat, aby se z občanů zase staly nemyslící bytosti, které splní cokoli, co si ti pánové a dámy nahoře vymyslí, jen aby prodávali farmaceutickým firmám zboží za miliardy. A nejen zboží, ale i tzv. vakcíny. V propagaci lhali, tečka nikdy nebylo tečkou (dnes je z ní spíš vykřičník), a za státní peníze platili a platí reklamu na zboží, které kdyby umělo to, co o něm tvrdí, stojí se na něj fronty, a lidé se do něj nátlakem a tragikomickou reklamou nemusí nutit.

Očkovaní byli podvedeni, neočkovaní byli diskriminováni. To, co se dělo dětem, považuji od počátku za zločin. Vláda vydala v té době několik desítek protiústavních opatření, a formou hrubého nátlaku a diskriminací své občany vydírala, aby si „dobrovolně“ nechali aplikovat látku, o které nevědělo ani ministerstvo zdravotnictví vůbec nic. A pokračuje se v tom dál, a stále se nám tvrdí, že je to pro naše dobro. Když opomineme onen historicky nevídaný „pokus na lidech“, protože nic jiného aplikace oné látky není, vznikaly tu navíc miliardové škody.