Platební morálka Čechů se zhoršuje. Podle sdružení Solus vzrostl počet lidí s dluhem po splatnosti během druhého čtvrtletí na celkových 350 tisíc. Dluh po splatnosti narostl z 34,1 miliardy na 35 miliard korun. Tento trend je symptomem hlubších problémů – rostoucích životních nákladů, drahého bydlení a ústupu průmyslové výroby.
Deindustrializace, o níž se dlouho mluví v abstraktních pojmech, začíná být realitou v každodenním životě. Pracovní místa mizí, mzdy rostou jen pomalu a tlak na domácnosti sílí. Nejvýrazněji se to ukazuje na trhu bydlení. Praha je dnes třetím nejméně dostupným velkým městem v Evropě, pokud jde o pořízení vlastního bytu.
Podle Property Indexu Deloitte potřebuje průměrný Pražan na byt svých 15 hrubých ročních mezd – o 1,7 roční mzdy více než před rokem. To znamená, že i ti, kteří pracují stabilně a vydělávají nadprůměrně, nemají prakticky šanci bydlet ve vlastním bez celoživotního zadlužení.
Ing. Markéta Šichtařová
Kdo se snaží volit cestu hypotéky, narazí na jeden z nejtvrdších úvěrových „režimů“ v Evropě. Úrokové sazby v Česku patří k nejvyšším, nájemné zároveň dál roste. Nájemní bydlení, které by mělo být alternativou, se tak stává jen jinou formou finanční pasti. Situace vytváří prostředí, v němž se i dobře vydělávající domácnosti stávají zranitelnými a rostoucí zadlužení není překvapivým, nýbrž logickým důsledkem.
České problémy se přitom nedějí v izolaci. Globální prostředí je čím dál nervóznější. Ve Spojených státech vyvolává otřesy odvolání členky Rady guvernérů Fedu Lisy Cookové. Obavy o nezávislost centrální banky podkopávají důvěru investorů a tlačí výnosy japonských státních dluhopisů k rekordním maximům. Trhy čtou tento vývoj jasně: pokud by mělo dojít k uvolnění měnové politiky, riziko inflace by výrazně vzrostlo. Tokio tak čelí další komplikaci při snaze zkrotit svůj rekordní veřejný dluh.
Evropa na tom není lépe
Vadilo by vám, kdyby se STAČILO! podílelo na vládě?Anketa
Francouzské akcie prudce padají a investoři hovoří o riziku pádu vlády. Výprodeje zasáhly i další evropské trhy, i když v menší míře. Nervozita je cítit i v Německu, kde automobilový průmysl, dlouhodobý symbol prosperity a exportní síly, ztratil podle posledních statistik během jediného roku více než 50 tisíc pracovních míst. Tento sektor se stává nejpostiženějším v celé průmyslové oblasti a odchází z něj nejen pracovníci, ale i důvěra.
Výsledkem je obraz ekonomiky, která se drolí ve více vrstvách najednou. V Česku se zadlužují domácnosti, protože nemají jinou cestu, jak bydlet. V Evropě praskají základy tradičních průmyslových odvětví, v Americe se otřásá důvěra v instituce. Všude přitom roste nervozita investorů, kteří cítí, že na finančních trzích se schyluje k nějaké změně.
Čísla mluví jasně: 350 tisíc Čechů s dluhem po splatnosti není jen statistika. V prostředí, kde je vlastní bydlení luxusem a zhruba třetina úspor se přednedávnem rozplynula během tří let v inflaci, není možné mluvit o stabilitě.
Ekonomika stojí na hliněných nohou – a zatímco čísla ve statistikách ještě nevypadají katastroficky, realita v peněženkách ukazuje, že stabilita se vytrácí rychleji, než se stíhají tisknout nové analýzy. V této situaci bychom si na akcie rozhodně nevsadili jako na tu nejlepší investiční volbu. Naopak reálná aktiva i nadále povedou v poměru výnos ku riziku.
(psáno pro Deník TO)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Má Česká republika jeden z nejtvrdších úvěrových „režimů“ v Evropě?
autor: PV
