Značnou část mého působení v politice jsem se soustředil na regionální politiku, zejména na zájmy lidí žijících na venkově. Venkov mám rád a o to více mi vadí, že čeští zemědělci musí přežívat v tvrdém konkurenčním prostředí. Že se postupně snižuje zemědělská soběstačnost a na zemědělské půdě přibývají monokultury. Krajinu hyzdí solární panely a dotace obnovitelných zdrojů vyčerpávají státní rozpočet.

Neméně důležitá je soběstačnost energetická. Jaderná energie je zatím nejčistší zdroj, jaký lidstvo vynalezlo, a osobně jí vyslovuji podporu dlouhodobě.

Jestliže se mě kdokoli zeptá na dostavbu Temelína, odpovím ano. Podobné pochybnosti a střety názorů o Temelín jako dnes, jsme zažili i při stavbě prvních dvou bloků JETE na počátku 90. let. Stejně jako nyní se řešilo, zda energii z Temelína vůbec potřebujeme. Od veřejnosti i z vlády padaly návrhy na zastavení stavby a stejně jako dnes se řešilo, zda se na tehdejší dobu gigantická investice může vyplatit. S ohledem na tyto debaty se potvrzuje, že odhadnout, co bude v energetice za nějaké dvě desítky let, je prakticky nemožné. Ostatně, jestliže stále nemáme státní koncepci energetiky, můžeme se dokola dohadovat, zda energii z Temelína vůbec potřebujeme.