Skála (KSČM): Hitler a „liberální elity“

07.05.2015 6:30 | Zprávy

Hledat za tragédií, vrcholící před 70 lety, jen „šíleného führera“ – a souhru náhod, co ho vynesly až do čela – je zavádějící. Válka „byla projektem světové finanční oligarchie“. Té anglosaské v prvé řadě, píše profesor Valentin Katasonov.

Skála (KSČM):  Hitler a „liberální elity“
Foto: red
Popisek: PhDr. Josef Skála, CSc. (KSČM)

Do inscenace „nového ozbrojeného střetu globálních rozměrů“ se – s oporou v institucích typu Federálního rezervního systému či Bank of England – „pustila hned po skončení První světové války“. „Hrot mířil proti SSSR.“

Zlověstnou mozaiku zakládaly už „Dawesův a Youngův plány, založení Banky pro mezinárodní vypořádání, oznámení Německa, že přestane hradit reparace na základě versaillské mírové dohody a mlčenlivý souhlas s ním ze strany bývalých spojenců Ruska“. A tím spíš „masívní příliv zahraničních investic do ekonomiky ´Třetí říše´, militarizace německého hospodářství v rozporu s pařížskými mírovými dohodami“.

„Klíčovými postavami zákulisní operace těch, komu anglo-americké peníze říkaly pane, byli rodiny Rockefellerů a Morganů, Montagu Norman (ředitel Bank of England) a Hjalmar Schacht (ředitel Říšské banky a ministr ekonomiky ´Třetí říše´). Strategickým záměrem Rockefellerů a Morganů bylo ekonomicky si podrobit Evropu a s pomocí Německa, napumpovaného zahraničními úvěry a investicemi, zasadit zdrcující úder sovětskému Rusku, vrátit je do lůna kapitalistického systému jako kolonii.“

Dawesův plán předpokládal zmírnění německého reparačního břemene

Stěžejním prostředníkem mezi „americkým finančním kapitálem a politickými i podnikatelskými kruhy Německa byl Montagu Norman (1871 – 1950)“. „Hjalmaru Schachtovi připadla role organizátora válečné ekonomiky fašistického Německa. Funkce těch, kdo zákulisní operaci majitelů peněz kryli, plnili politikové typu Franklina Roosevelta, Nevilla Chamberlaina i Winstona Churchilla.“ A v Německu – vedle Hjalmara Schachta – Hitler sám.

„Dawesův plán, přijatý na popud anglo-amerických bankéřů, předpokládal zmírnění německého reparačního břemene (což krajně bolestně přijala Francie, inkasující více než polovinu reparací) a finanční pomoc Německu ze strany Británie a USA formou úvěrů, určených jakoby na obnovu ekonomiky a následnou obnovu úhrady reparací v plném objemu. V letech 1924 – 1929 Německo obdrželo z USA 2,5 mld. a z Británie 1,5 miliardy dolarů. V dnešním kursu se to rovná zhruba astronomické sumě tisíce miliard dolarů.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Jan Bartošek byl položen dotaz

Česko je podle vás bezpečná země

Proč ale pak tak tlačíte na navyšování výdajů na obranu? Já bych nebyla proti, kdyby jinde nebyli potřeba podle mě mnohem víc. Nebo by se aspoň stejně jako na obranu navyšovaly i peníze v jiných resortech a nezvedali jste nám daně. Děkuji za vyjádření. Saudová.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kubalčík (KONS): Rukojmí jsou doma, výsledky mluví za vše

15:02 Kubalčík (KONS): Rukojmí jsou doma, výsledky mluví za vše

Prohlášení k situaci v Gaze.