Proti představitelce krajní pravice bude stát „ministr hospodářství za prezidenta Francois Hollanda a představitel systému, který způsobil vzestup pravice v celé Evropě“. A stejně tak v samotné Francii, kde je „viníkem vzestupu Národní fronty selhání Socialistické strany (PS)“. „Obrací-li se levice zády k dělnické třídě, ta si pak si hledá nové představitele,“ řečeno s francouzským sociologem Didierem Eribonem. To, že „Le Penovou posílili politikové typu Macrona“, míní i francouzský spisovatel Edouard Louis: „Vydávali se za levici, ale dělali čistě pravicovou politiku, podporovali banky, oslabili parlament.“ Pro Louise je Marine Le Penová „v prvé řadě produktem odporu vůči této levici“. A ani jeho tak nepřekvapilo, že skončila s 21,5 procenty na druhém místě.
„Tím víc je proto povzbudivý mimořádný výsledek Jean–Luc Mélenchona,“ píše Lafontaine. „Po grandiózním volebním boji skončil s 19,6% jen těsně za konzervativcem Francois Fillonem a zřetelně před kandidátem PS Benoit Hamonem. Od Marine Le Penové ho dělí pouhých 1,9 %. Pokud by se PS v minulých dnech rozhodla podporovat Mélenchona, Le Penová by se do druhého kola nedostala. A není to ani Macron, ani Fillon a už vůbec ne Le Penová, ale právě jen Mélenchon, kdo představuje zásadní obrat k politice, jíž jde znovu o většinu lidí živících se prací, nezaměstnaných a důchodců, o demokratickou a sociální Evropu. Docenil nutnost nového ekonomického a měnového uspořádání Evropy, která nabídne všem poctivou šanci všem.“ Zato „německý exportní nacionalismus, zvýhodněný měnovým a mzdovým dumpingem, soudržnost Evropy ničí“.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV