V Evropě, píše pro Deutsche welle, je chorobami prolezlá řada ekonomik - irská, portugalská, italská, španělská i mnohé jiné. "Nemocná na smrt" však není žádná z nich. Jejich HDP se za krize propadl maximálně o 5 - 10 procent. Řecko je "unikátní případ". "Pacient, zesláblý už na startu. S chabrusovými institucemi. A nekonkurenceschopným průmyslem. Na půjčkách viselo už před krizí. Když nastal kolaps, Evropa a Mezinárodní měnový fond mu standardních medikamentů předepsaly koňskou dávku - dost možná třikrát tolik, co komukoli jinému. Následkem byla otrava. Řecko přišlo o víc než čtvrtinu příjmů, 29 procent lidí je bez práce a likvidní rezervy státu jsou na dně."

"V každé moderní nemocnici je takový pacient na přístrojích. Dostává transfúze. Nitrožilní hydrataci, umělou výživu a kyslíkovou masku." Lékaři vědí, že "v podobných případech už rutinní léčba nezabírá". Že tady "si to žádá něco víc". "Dnešní Evropa je však nemocnicí, jíž jednotka intenzívní péče chybí. Tady doktoři drží pacienta na ordinérním oddělení. Co pár dní chodí na vizitu a kontrolují testy. Vidí, že žádná změna nenastává. A tak pacienta školí. Že musí cvičit! Brát léků ještě víc. A na žádnou zvláštní terapii si nedělat naděje. A raději  sledovat, jak na tom jsou ostatní pacienti! Jaké dělají pokroky! Atd. atp. Pak ale doktoři dělají čelem vzad."

"Hned nato, už zpátky ve svých kabinetech, se ale ne a ne dohodnout. Jeden z nich - MMF - říká, že to chce chirurgický zákrok, restrukturalizující pacientovy dluhy. Jiní zase - z vlád Německa i dalších států - namítají, že taková operace je nákladná a oni ten účet platit nehodlají. Evropská centrální banka mezitím pacientův fyziologický roztok - kapku po kapce - vysaje na konta jeho bankéřů."