Za války s Británií (1812–1815), dokládá Hinke, dezertovalo 12,7 procenta z celkového stavu americké armády. Dokonce méně, než v předchozích letech míru (14,8 procenta). Hinke to připisuje tomu, že za zběhnutí byl trest smrti - a vykonával se i cestou hromadných poprav. A co sám charakter války, na americké poměry docela netypický?    

Za mexicko-americké války (1846-1848) dezertovalo celkem 9.200 amerických vojáků (8,3 procenta celkového stavu).

Za občanské války - „Severu proti Jihu“ (1861 – 1865) – „stíhala vojska severní Unie mnohem větší dezerce, než armády jižní Konfederace“. Na straně vítězů jich zběhlo na 180.000, poražených - 103.400. Když válka skončila – dodejme, že si vyžádala přes 600.000 padlých – na 278.000 mužů ve zbrani se pohřešovalo. „Mark Twain dezertoval z obou stran.“  

Do I. světové války vstoupily Spojené státy až ke konci. Pentagonpřesto registruje 21.282 dezercí - a 24 trestů smrti, jež se však na zbězích už nevykonávaly. Z jednotek britského impéria a Commonwealthu zběhlo na 240.000 vojáků. Trest smrti za to stihl 3.080 z nich. Vykonán byl v 346 případech. Francouzských vojáků bylo za zběhnutí popraveno na 600.

Za II. světové války bylo za dezerci odsouzeno 21.000 amerických vojáků. Za jiná porušení válečného práva na 1,7 miliónu. Někteří i na 49 let. Popraven však byl jen Edward Slovik. Na Silvestra roku 1944, kdy se spojenecká ofenzíva ve Francii zadrhla a s počtem obětí rychle přibývalo i zběhů. Dwight Eisenhower nechal popravu vykonat „pro výstrahu dalším dezertérům“.