Dobrý večer, dámy a pánové.

Já jsem váhal, jestli ještě mám vystoupit, protože spousta věcí tady zazněla, nicméně hlasování o důvěře vládě je natolik vážná věc, že si myslím, že to stojí za to, byť už hodina pokročila.

Já se nebudu zabývat metodou nebo způsobem vzniku vlády, byť k tomu mám samozřejmě velké výhrady, ale o tom už zazněla spousta vět. Já se zaměřím na pár klíčových bodů z programového prohlášení, které já osobně považuji za důležité, které mi tam vadí, nebo které mi tam naopak chybí, nebo které považuji za nedostatečně vysvětlené.

V tom vládním prohlášení je zmíněn vyrovnaný rozpočet. Nicméně když ten program čtete dál, tak už nikde nenaleznete realistické návrhy, jak k vyrovnanému rozpočtu dospět. Myslím tím vyrovnaný rozpočet v delším období, nikoliv pokud vládě vyjde zrovna nějaký nízký deficit z titulu slušného ekonomického růstu nebo nečerpání investic, případně evropských dotací. Víme dobře všichni, že problém veřejných financí a státního rozpočtu je především na jeho výdajové straně, nikoliv na straně příjmové. Přesto žádná opatření snižující výdaje budoucích rozpočtů v programovém prohlášení nenajdeme. Naopak se tam slibují další peníze nejrůznějším sociálním skupinám a zájmovým skupinám.

Když se podíváme na tu nejpalčivější část strany výdajů státního rozpočtu, tak jsou to bezesporu sociální výdaje a zejména penzijní reforma. Penzijní reforma je tam zmíněna rovněž, nicméně chybí jí jakékoliv alespoň obrysy toho, jak by penzijní reforma měla vypadat. Návrh oddělit důchodový účet od státního rozpočtu je technikálie, to není žádná reforma. Podstatou jakékoliv reformy penzí přece musí být snaha přinést do systému penzí více soukromých zdrojů, protože průběžný systém placený pouze z veřejných výdajů je neudržitelný a všichni to víme. Nicméně vláda se k tomuto neodhodlala, není schopna mít odvahu říci, že tímto způsobem nebo tímto směrem je potřeba penzijní reformu vést.