Dohoda D. Camerona s EU změnu v dosavadním směřování unie bohužel nepřinese. Dále budou mít větší moc a vliv zastánci větší centralizace a unifikace evropského kontinentu před zastánci mezivládní spolupráce suverénních států. Nic zásadního v architektuře unie a v rozhodovacích mechanismech se nemění. To bylo ostatně jasné už dávno před nočním jednáním. D. Cameron neměl ambici měnit unii, potřeboval spíše řešit svůj domácí politický problém s vlivnou částí své strany, která má dosavadního fungování EU plné zuby. On sám vystupovat z EU samozřejmě nikdy nechtěl. Největší škodou pro ČR je ale skutečnost, že naše vláda nevyužila situace a nepokusila se rovněž vyjednat pro nás výhodné podmínky či ústupky. Mohli jsme chtít např. vyjednat výjimku z povinnosti přijmout euro. To bychom ale museli mít vládu, která se neštítí národních zájmů a není ohnutá před mocnými evropskými politiky. Příklad Británie, ale v minulosti i Polska, ukazuje, že kdo se nebojí jít proti proudu, mít své požadavky a trvat na nich, získá v Evropě více. My však znovu uslyšíme, jak je životně důležité neprovokovat a být v tzv. integračním jádru - což je pěkná Blbost!