Podoba státního rozpočtu, jeho struktura a výše deficitu jsou špatnou zprávou pro naši ekonomiku a českého daňového poplatníka. Vláda přitom měla pro sestavování státního rozpočtu na rok 2015 velmi příznivé podmínky. O některých z nich se předchozím vládám s účastí ODS mohlo jen zdát. Zdůrazněme alespoň, že:
Na rozdíl od předešlých vlád sestavovala stávající koalice rozpočet za mnohem lepšího „ekonomického počasí“ v podobě očekávaného růstu HDP kolem 3 %, což současné vládě přinese dodatečné rozpočtové příjmy v řádu desítek mld. Kč.
Na rozdíl od předchozích politických vlád disponuje stávající koalice pohodlnou sněmovní většinou, která ji umožňuje bez potřeby krvavých kompromisů sestavit rozpočet takový, jaký si skutečně přeje.
Vláda je na začátku svého mandátu a tedy neopotřebovaná koaličním vládnutím. V takové chvíli měla při sestavování rozpočtu na rok 2015 prostor do něj vtělit ambiciózní, strukturální změny a opatření, které naše veřejné finance bezesporu potřebují.
Dokázala vláda těchto příznivých okolností využít a sestavit rozpočet, který bychom mohli hodnotit kladně či alespoň neutrálně? Jsem přesvědčen, že nikoliv. Vláda přichází s rozpočtovým deficitem ve výši 100 mld. Kč v době očekávaného růstu ekonomiky kolem 3 %, kdy by měl být rozpočet vyrovnaný, nebo by měl alespoň sledovat trend snižování deficitu. Připomeňme, že rozpočet za rok 2013 skončil se schodkem 81,3 mld. Kč a to při poklesu ekonomiky o 0,9 % HDP. Podobný schodek ve výši 101 mld. Kč jsme měli v roce 2012, kdy ale naše ekonomika klesla rovněž o 1 % HDP. Dodejme rovněž, že ještě nedávno prezentoval současný ministr financí svou politiku tím způsobem, že zajistí lepším výběrem daní desítky miliard korun navíc, čímž výrazně sníží rozpočtový deficit.
Nejde ale jen o výši deficitu, negativně se vyvíjí i struktura rozpočtu. V roce 2015 vzrostou mandatorní výdaje rozpočtu o dalších 11 mld. Kč na astronomické číslo 714,7 mld. Kč, což je 58,7 % celkových výdajů státního rozpočtu. Kdybychom připočetli i kvazimandatorní výdaje, byl by prostor pro aktivní fiskální politiku vlády ještě menší. Vláda ale ani v počátcích svého mandátu nepřichází s jediným návrhem či změnou, kterou by chtěla tuto strukturální potíž našich veřejných financí řešit, či alespoň stabilizovat. Dělá přesně pravý opak: velmi štědře zvyšuje platy státním zaměstnancům, jako důsledek populistického rušení zdravotnických poplatků musí zvyšovat platby za státní pojištěnce a připravuje zvýšení životního a existenčního minima, tedy i výše vyplácených sociálních dávek.
Jestliže se takto vláda chová na začátku svého vládnutí, nelze čekat zlepšení ani v dalších letech. Konsolidace veřejných financí (kterou předešlé vlády při všech svých potížích alespoň započaly), tolik potřebná pro dlouhodobý ekonomický růst a růst blahobytu občanů, se tak opět odkládá na neurčito. Stávající vládní koalice selhala už při sestavení svého prvního státního rozpočtu.
Komentář vyšel v říjnovém vydání měsíčníku Newsletter Institutu Václava Klause.
Jan Skopeček
ekonomický expert ODS
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
_profil_top.jpg)
