Cílem nové regulace má být vyšší výběr daní, což by naznačovalo, že náš stát nyní vybírá na daních malý objem prostředků. Pokud se ale podíváme na ukazatel takzvané daňové kvóty, který udává objem vybraných daní k HDP, pak zjistíme, že v loňském roce činil v České republice 34,1 procenta a byl naprosto srovnatelný s průměrem nejvyspělejších zemí OECD. Jako země snažící se dohnat ekonomicky vyspělejší ekonomiky bychom měli být konkurenceschopnější a mít daňovou zátěž spíše nižší.

Přijmout argument, že se u nás vybírá málo daní, tedy rozhodně nelze. Problém deficitů je u nás samozřejmě na výdajové straně rozpočtu.

Elektronická evidence tržeb postihne nejvíce drobné podnikatele. Ti ale rozhodně nejsou skupinou, která by si žila nad poměry a okrádala náš stát. Naopak, vleklá ekonomická krize pro ně znamenala enormní zátěž a bylo by dobré je nyní nechat nadechnout. Spolu s omezením výdajových paušálů a plánovaným měsíčním kontrolním hlášením k DPH je připravovaná evidence tržeb největším útokem na podnikání v České republice za posledních mnoho let. Snažit se vybrat více daní prostřednictvím větších kontrol a represe k úspěchu nepovede. Nejlepší daňová disciplína je v zemích, kde jsou daně upraveny přehlednými právními normami. To je jediná zaručená a efektivní cesta k omezení daňových podvodů.

Výsledkem zavedení elektronické evidence tržeb bude ukončení činnosti těch živnostníků, kterým se vzhledem k příjmům nevyplatí zařízení a software nutný k evidenci tržeb nakupovat. Zaniknou malé obchůdky na vesnicích či drobní řemeslníci. Andrej Babiš tak může začít hledat další finance, které budou potřeba na dávky v nezaměstnanosti, až se na úřadech práce objeví bývalí živnostníci.