Dnes se vám musím z něčeho vyznat. Miluji naší krásnou zemi, Českou republiku. Někdy mám pocit, že už se to nesmí snad ani říkat. Že musíme pořád brát nekonečné ohledy na všechny ostatní na celém světě, neustále být na někoho hodní a plnit cokoliv, co jim na očích vidíme. Jako kdybychom my za vše špatné, co se všude děje, nejvíc mohli. A přitom tak trochu zapomínáme na nás.