Je však možné porovnat hesla, kterými na billboardech zaplavili republiku s jejich skutky po volbách. „Nejsme politici, my makáme“, se projevilo tím, že spí při zasedáních, pokud se jich vůbec účastní, protože mají nejmenší účast na hlasování. „Nahradíme politiky odborníky“, se projevilo tím, že každý poslanec a zastupitel má mnoho vedlejších funkcí, které mu zajišťují obrovské příjmy. Na vlastní práci voleného zástupce sice nemají čas, ale to nikomu zatím nevadilo. Tento trend pokračoval i v roce 2014 po komunálních volbách. Neschopnost šla ruku v ruce se závistí a bojem o koryta, což opět ukázalo pravou tvář těchto nepolitických nemakačenků, a vedlo k rozpadu mnohých radnic, kde se tedy místo práce ve prospěch obce a občanů tvrdě politikařilo. Jednou je nic, dvakrát je zvyk, říká jedno švédské přísloví. Jako by tomu nebylo dost, tři měsíce po krajských volbách v loňském roce 2016 celý kolotoč začal nanovo. Není třeba opakovat žádné další příklady, protože u dvou předchozích selhání jsou více než jasné a všem jistě známé.

Nyní se rozpadají krajská zastupitelstva a vedení krajů, opět ze stejných důvodů. Stojí však za povšimnutí, že třeba v aktuálním Olomouckém kraji prosazoval, tak, jako mnohde jinde sám majitel hnutí lékaře do funkcí. Nic proti angažovanosti lékařů, ale možná by si měli rozmyslet, zda chtějí léčit, a tak zvaně sloužit zdraví lidu, anebo jsou již lékařskou praxí tak unaveni a znechuceni, že by si rádi zařídili na důchod něco mně náročného a více sypajícího. Příklady se najdou jistě i v jiných stranách, ale hnutí ministra financí je tím přímo charakteristické. Dalším příkladem je třeba senátor za okres Bruntál. Tam se však zatím neschopnost projevit nemohla a také se nikdy neprojeví, protože senátoři dokáží trumfnout svojí leností a zbytečností i všechny povaleče ve vládě a ve sněmovně. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, kdo nic nezkazí je pochválen, kdo je pochválen je povýšen, kdo je povýšen nic nedělá.