Myslíte si, že se jedná o záběr z připravovaného filmu o Osvětimi popisujícího s využitím počítačových efektů velmi realisticky utrpení vězňů? To by byl omyl, jedná se o popis dne, který tráví děti v tak zvané lesní školce.

Vyjímám z dvacet let starého programu Republikánů, „nerušit žádná předškolní zařízení, zvláště školky a nerušit ani školy. Tato síť musí být zachována. Z hlediska budoucnosti národa je třeba podpořit mladé rodiny tak, abychom byli schopni vychovávat příští generace a zajistili si tak dostatek pracovní síly pro chod ekonomiky a síly národa z vlastních zdrojů“.

Každá vládní strana od té doby se souhlasem parlamentu soustavně ničila z minulého režimu zděděnou síť předškolních a školních zařízení. Dnes školky nejsou a základní školy jsou přecpány k prasknutí tak, že se musí sádrokartonovými příčkami množit třidy a přes sebe šlapou malé děti v pyžamech i školáci končící výuku. Zrušeny jsou školní družiny, anebo se v nich nedá připravovat na další den. Stres pro děti i učitele, zbytečně promarněný čas a obrovská únava všech.

Nově byla uzákoněna povinnost absolvovat školku celý jeden školní rok před zahájením povinné docházky. Školky však nejsou. Podnikavci včetně ministerstva školství přišli s řešením hodným té zvláštní skupiny, která zasedala ve Wannsee v lednu 1942.